Novou etapu v oblasti diagnostiky začali ve strakonické nemocnici psát v červnu roku 2018. Moderního „obra“ vážícího šest tun v hodnotě 27,5 milionu korun si sem tehdy pořídili díky dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu. Od té doby zde provedli 12 443 vyšetření.

Jak uvedl lékař Tomáš Fiala mladší, denně zde provedou na dvanáct vyšetření. „Osmdesát pět procent všech vyšetření děláme pro naše neurologické oddělení. Nejčastěji se jedná o zobrazení mozku a páteře,“ přiblížil největší přínos přístroje s označením Tesla 1,5, který se nachází na radiodiagnostickém oddělení v přízemí pavilonu operačních oborů.

Jak eurofondy pomáhají ve zdravotnických zařízeních?Jak eurofondy pomáhají ve zdravotnických zařízeních?Zdroj: MMR

Toto neinvazivní vyšetření se zaměřuje nejen na mozek, ale na celou nervovou soustavu, břicho, měkké tkáně, klouby a pohybovou soustavu. „Obrazové rozlišení tkání je vynikající a dnes magnet patří u některých onemocnění přímo k základním lékařským vyšetřením. Oproti rentgenovým vyšetřením včetně CT je výhodou nepřítomnost rentgenového záření, naopak ale pro mnoho diagnóz zůstává vyšetřením základním a lépe vypovídajícím právě počítačová tomografie,“ řekl předseda představenstva Nemocnice Strakonice Tomáš Fiala. 

Podle něj je velkou výhodou i to, že obyvatelé Strakonic a blízkého okolí tak již nemusí cestovat na vyšetření do jiných jihočeských nemocnic.

Jak probíhá vyšetření? 

„Nejprve pacient vyplní informovaný souhlas, kde zjišťujeme, jestli má nějaké kontraindikace, a my jej do silného magnetického pole nemůžeme pustit. Pokud ho shledáme schopným vyšetření, tak se odstrojí, nesmí mít na sobě žádné magnetické věci, které by rušily signál, položí se na stůl, který s ním zajede do tunelu. Při samotném vyšetření se na každou část těla používají určité sekvence a každá z nich trvá v průměru tři až pět minut. Běžně je těchto sekvencí zapotřebí kolem deseti, celý proces tedy zabere půl až tři čtvrtě hodiny,“ vysvětlil lékař Tomáš Fiala mladší. 

Podívejte se na Mapu projektů EU

Nového pomocníka si pochvaluje také zástupce primáře neurologického oddělení MUDr. Michal Pelíšek. Ten si bez dostupnosti magnetické rezonance svou práci neumí dnes představit. „Výrazně se urychlila diagnostika například nádorových onemocnění mozku, zánětlivých procesů v oblasti páteře vyžadujících dlouhodobou antibiotickou léčbu nebo atypicky probíhajících cévních onemocnění mozku. Rezonance je navíc zcela klíčová pro určení správné diagnózy u pacientů s autoimunitními procesy centrálního nervového systému, například roztroušené sklerózy či limbické encefalitidy,“ nastínil další přednosti.

Nemocnice se výrazně proměnila

Celkem investovala strakonická nemocnice v letech 2017 a 2018 z evropských zdrojů do moderních technologií částku 96 milionů korun. Jedním z oddělení, které se dočkalo proměny, byla i gastroenterologie, kde provádí výkony pro severozápadní část Jihočeského kraje a přilehlou část Plzeňského kraje.

„Pracuje tu šest gastroenterologů, kteří mají vysoké počty gastroskopií a kolonoskopií, ale potom hlavně těch složitějších výkonů, jako je EERCP, stentování jícnu, terapeutické zásahy ve žlučových cestách a další,“ uvedl Tomáš Fiala, jenž je ve funkci předsedy představenstva už 19 let.

Projekt v číslech: Nemocnice StrakoniceProjekt v číslech: Nemocnice StrakoniceZdroj: MMR

Za tu dobu se podle něj nemocnice výrazně proměnila. „Nemocnice Strakonice je pavilonového typu. Protože byla jednotlivá pracoviště hodně roztříštěná, bylo naším cílem dát je dohromady. Byla tu například dvě operační centra. Takže jsme přesouvali gynekologii do pavilonu s centrálními operačními sály, aby byla u ARA. Pavilon operačních oborů se přestavoval, starali jsme se hodně o energetiku nemocnice, přestavovali centrální laboratoře, vylepšovali jsme rehabilitaci, následnou péči. Pořizovaly se přístroje pro plicní oddělení, gastroenterologii, hodně jsme investovali do zobrazovací techniky na radiodiagnostickém oddělení. To jsou další a další momenty, které posouvají nemocnici dál. Ale pořád jsou v centru naši lidé, naši spolupracovníci, bez kterých by to nešlo,“ dodal Tomáš Fiala.

Tomáš Fiala: Dotace posouvají zdravotnictví dopředu

Strakonická nemocnice je pro MUDr. Bc. Tomáše Fialu, MBA. něco jako druhý domov. Narodil se tu, po studiích sem nastoupil jako dětský lékař, teď zde již devatenáctým rokem působí jako předseda představenstva.

MUDr. Bc. Tomáš Fiala, MBA již devatenáctým rokem působí jako předseda představenstva strakonické nemocnice, kde strávil celý svůj profesní životMUDr. Bc. Tomáš Fiala, MBA již devatenáctým rokem působí jako předseda představenstva strakonické nemocnice, kde strávil celý svůj profesní životZdroj: archiv Nemocnice StrakoniceV březnu to byl rok, co byl v Jihočeském kraji potvrzený první pacient s koronavirem. Jaká je po roce situace u vás v nemocnici?
Po Velikonocích jsme měli poměrně vysoký počet pacientů s koronavirem – bylo jich téměř devadesát. Je třeba říct, že to úplně nekoreluje s epidemiologickým vývojem ve společnosti, respektive v obyvatelstvu, kde výskyt klesá. U nás je pokles počtu pacientů zatím velmi pozvolný. Věříme ale, že za čtrnáct dnů bude situace i u nás pozitivnější.

Kde všude jsou hospitalizovaní pacienti s koronavirem?
Primárně leží covid pozitivní pacienti na plicním oddělení, interním oddělení a nejtěžší případy na ARU. Dále máme pro covid pozitivní pacienty reprofilizované čtyři stanice – neurologii, gynekologii, dvě stanoviště chirurgického oddělení. Při největším náporu jsme měli na ARU dokonce třináct ventilovaných pacientů najednou. Běžná kapacita ARA je osm pacientů. Dokázali jsme ho tedy dočasně přizpůsobit potřebám pacientů, a to jak technicky, tak personálně. Velice si cením toho, že kolegové z gynekologie, neurologiei chirurgie nezůstali v epidemii stát stranou, ale převzali péči o covidové pacienty, když byly odloženy především operační zákroky, které odložené být mohly.

Jak je to s testováním?
Testování jsme zahájili 25. března loňského roku jako druhá nemocnice v Jihočeském kraji, hned po českobudějovické. Testujeme každý den. Denně provedou naši zaměstnanci tři sta, čtyři sta, někdy až šest set antigenních testů, k tomu kolem sto padesáti až dvou set PCR testů denně. Co se týče pozitivních výsledků, v případě antigenních testů vychází pozitivita, vzhledem k tomu, že jsou testy prováděny v zásadě u relativně zdravých, do jednoho a půl procenta maximálně. U PCR testů, na které jsou odesíláni k diagnostice lidé s příznaky onemocnění nebo ti, kteří byli v kontaktu s pozitivní osobou, tam vychází pozitivita okolo čtyřiceti procent.

Očkovací centrum má za sebou přes dva měsíce fungování. Jak jeho činnost zatím hodnotíte?
Myslím, že máme velmi dobře fungující očkovací centrum, na jehož chodu se kromě zdravotníků podílí spousta dobrovolníků – hasiči, městská a státní policie, správa tělovýchovných a rekreačních zařízení, městský úřad, Gymnázium Strakonice a další školy a instituce, které bych nerad opomenul. V očkovacím centru jsme schopni denně naočkovat tisíc až dvanáct set respondentů, problém je v tom, že nemáme dostatek vakcín. Věřím však, že teď v dubnu, a především v květnu, se bude situace zlepšovat.

Strakonická nemocnice je opravdu krásná, moderní, s čímž pomohly také dotace. Co máte v plánu do budoucna?
Rádi bychom čerpali dotaci z IROPu na výstavbu nízkoprahového urgentního příjmu. To nebude úplně snadná záležitost, protože strakonická nemocnice je pavilonového typu, a v takové nemocnici se vytváří pracoviště složitěji než tam, kde je monoblok. Musíme vystavět pavilon do úrovně druhého nadzemního podlaží tak, aby sem mohla přijíždět zdravotnická záchranná služba a aby se zde pacienti mohli již primárně dělit na interní, chirurgické, neurologické, gynekologické a další.

Je něco, co vás trápí?
Budeme potřebovat další finance do kyberbezpečnosti. A je třeba si uvědomit, že je nutné obnovovat také přístroje. CT máme deset let. Těšíme se, že si díky další dotaci budeme moci pořídit nové. Stejně tak máme zajímavé oddělení – nukleární medicínu. Tohle oddělení je pouze ve Strakonicích a Českých Budějovicích. Podstatou činnosti nukleární medicíny je gama kamera. Tu máme už 15 let, a také bude potřeba ji obnovit. Jedná se o přístroj Spect CT, který kombinuje výhody gama kamery a CT a dává se dohromady takový obrázek, který hodně pomáhá při diagnostice.

Mají tak podle vás dotace smysl?
Určitě. Dotace posouvají zdravotnictví hodně dopředu. V platbách od zdravotních pojišťoven nejsou vždy dostatečně zohledňovány náklady na investice, to je na budovy a na nějaké velké přístroje, proto je nutné tyto přístroje a další komodity pořizovat z dotací.

Další podobné projektyDalší podobné projektyZdroj: MMR