Je to vidět i na porovnání počtu diplomatů, tedy nikoli lidí s diplomatickými a služebními pasy, ale v diplomatických funkcích. Rusové měli v Česku 71 diplomatů, Spojené státy 44, Německo 23 a nejpočetnější země světa Čína 26. Zastoupení Evropské komise v Česku, které má polodiplomatickou úroveň, má v Praze 27 zaměstnanců.

Z ambasády se řídilo komunistické Česko

Ale v době bývalého Sovětského svazu byla po roce 1948 obří sovětská ambasáda spíše „místodržitelství“, které mělo za cíl kontrolovat a v některých ohledech i řídit dění v Československu. A to včetně rezidentury KGB.

Na podobné, ve východoněmeckých Drážďanech, působil od roku 1985 i současný ruský prezident Vladimir Putin. A od srpna 1968 k tomu přibyla i sovětská okupační vojska v počtu asi sto tisíc vojáků vybavená jadernými zbraněmi, která si tu vybudovala celá vojenská města v čele s Milovicemi.

Pražská ambasáda, řídící středisko pro celý region

Jak ukázala kauza Vrbětice, sloužila ruská ambasáda jako základna ruských špionů po celých třicet let a to až do současnosti. České tajné služby identifikovaly a jako odpověď na údajné zapojení ruské vojenské rozvědky do výbuchů ve Vrběticích vypověděli osmnáct ruských špionů s diplomatickým krytím. „To zase ale není tolik. Byli to ale ti, o kterých neměla česká strana pochybnosti. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby tam takových lidí bylo třeba dvakrát tolik,“ řekl Deníku profesor Petr Kratochvíl, bývalý ředitel Ústavu mezinárodních vztahů.

„Je zřejmé, že ambasáda sloužila jako koordinační centrum širšímu regionu, nejen ve špionážním slova smyslu. Bylo to vidět i na tom, že Rusové sem posílali jako velvyslance důležité diplomaty,“ uvádí Kratochvíl, podle kterého Rusové odsud řídili aktivity nejen v zemích Visegrádské čtyřky, ale třeba i Německo.

Premiér Andrej Babiš
Andrej Babiš exkluzivně: Nenecháme se Ruskem zastrašit. Zničilo vzájemné vztahy

„To vzájemným vypovězením si diplomatů zřejmě definitivně skončilo. Místo politické agendy budou muset zbývající diplomaté a pracovníci řešit hlavně konzulární otázky,“ dodává Kratochvíl. S tím, že Rusové budou muset svoji dosavadní „středoevropskou centrálu“ asi přesunout do jiné země. Například do v současnosti silně proruského Maďarska.

Víza pro statisíce ruských turistů

„Ruská ambasáda byla skutečně naddimenzovaná a byla výrazně největší mezi zastupitelskými úřady,“ potvrdil pro Deník Vít Havelka, analytik think-tanku Europeum. „Po paritním snížení počtu diplomatů se ruská ambasáda zmenší na velikost ambasády malého evropského státu. A z vlastní zkušenosti vím, že na tak malé ambasádě se plná agenda dělá jen velmi obtížně,“ říká Havelka, který před tím pracoval na jedné ze západních ambasád v Praze.

„Pro ruské ambice a také při velikosti ruské diaspory v Česku to proto bude velký problém a moc si to neumím představit,“ dodává Havelka. „Platí to i o české ambasádě v Rusku. Zvláště při počtu půl miliónů ruských turistů, kteří k nám ročně přijížděli. Na druhé straně můžeme jako členský stát EU požádat zastupitelský úřad jiného státu Unie o pomoc s touto agendou,“ konstatuje Havelka.

Česká ambasáda přijde o Rusy

Rusko sice souhlasilo s paritou, ale současně nastolilo i nový problém a to je, že chce po České ambasádě, aby snížilo na stejnou úroveň i počet domácích, tedy ruských zaměstnanců české ambasády. 19 místních zaměstnanců, kteří mají v rámci „parity“ na české ambasádě zůstat, je pro Prahu další problém. Rusové totiž v Praze prakticky žádné Čechy nezaměstnávali, zatímco Češi v Rusku ano a to ve velkém.

Cyril Svoboda.
Cyril Svoboda: Diplomatické vztahy padnou na dno. Sankce Rusko nezavede

„Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že počet místních zaměstnanců české ambasády v Moskvě, tj. Rusů, se má k 31.5. snížit o 91. Tedy tak, aby jich zůstalo jen 19 - stejně, kolik jich má ruská ambasáda v Praze. Pod českou ambasádu spadá i Český dům, České centrum, Czech Trade a další,“ uvedla na svém Facebooku zpravodajka Českého rozhlasu v Moskvě Ivana Milenkovičová. Jen samotný Český dům je přitom velký hotelový komplex v centru Moskvy s vyhlášenou restaurací.

Konec dosavadních vztahů

Odborníci na mezinárodní vztahy se shodují, že nastolený stav diplomatického zastoupení změní současnou intenzitu česko-ruských vztahů a to bohužel i v kladných oblastech, jako byl obchod, turistika, nebo spolupráce vědeckých institucí. 

Celkově bude nový stav větší problém pro Česko, než pro Rusko. „Rusko si může udělat ve střední Evropě nějakou jinou základnu. Pro něj je důležitá střední Evropa jako celek. Zatímco pro Česko je důležitá sama česko-ruská relace. A tu při takovémto omezení diplomatickým vztahů nemáme čím nahradit. Těžko si lze představit, že omezení práce naší ambasády v Moskvě bychom vyvážili posílením našeho úřadu třeba v Minsku,“ konstatuje profesor Kratochvíl.