V České republice se ročně spotřebuje zhruba osm milionů tun ropy. Polovina dovážené ropy přitom pochází z Ruska. Její výpadek by tak byl pro Česko značným problémem. A to i přesto, že se podařilo vládě dojednat navýšení denní kapacity Transalpinského ropovodu (TAL) o sedmnáct procent. Jím proudí ropa z italského přístavu Terst do Německa, kde se napojuje na ropovod IKL a z něj míří do Kralup nad Vltavou.

„Navýšení dodávek z TAL situaci příliš nevyřeší, stále nepokryje možný výpadek. Ropovod TAL je nyní na maximech své kapacity, více ropy k nám poteče až tak zhruba za rok. Proto i Česko dostalo výjimku na odebírání ruské ropy.  Trochu se obávám, aby poté i další společníci nepožadovali navýšení kapacity,“ upozorňuje Indráček.

Čerpací stanice, ceny pohonných hmot. Ilustrační foto
Benzin u českých čerpacích stanic opět zdražuje. Růst cen krotí levná ropa

Na komplikace spojené s embargem na ropu z východní Evropy upozornila i Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. „Zbavit se závislosti na ropě z Ruska je zvládnutelné. Ovšem je potřeba posílit infrastrukturu, což ale nelze ze dne na den,“ připomíná mluvčí asociace Václav Loula.

Klid před bouří?

Problém s nedostatkem ropy v Česku nyní není. „Dodávky jsou realizovány průběžně a podle dlouhodobého plánu. Není tedy žádný důvod k pochybnostem ohledně zásobování českého trhu pohonnými hmotami,“ řekl Deníku mluvčí skupiny Orlen Unipetrol vlastnící rafinérii v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou Pavel Kaidl.

Pokud by ale skutečně došlo k přerušení dodávek ropy z Ruska, výroba paliv by se v Česku nezastavila. Rafinérie v Kralupech nad Vltavou totiž už nyní zpracovává výhradně neruskou ropu. „V Česku od roku 2019 zpracováváme šestnáct různých druhů ropy z desítky zemí světa – z USA, Afriky, Severního moře, Saudské Arábie, Kazachstánu, Ázerbájdžánu a podobně,“ upřesňuje Kaidl.

Únik plynu z plynovodu Nord Stream v Baltském moři na snímku dánských ozbrojených sil, 29. září 2022
Z Nord Streamu uniká velké množství metanu. Kreml žádá mezinárodní vyšetřování

Naopak těžká sirnatá ropa z Ruska je hlavní surovinou pro litvínovskou rafinérii. Její podíl oproti jiným druhům tam činí až 75 procent. Na její možný výpadek jsou ale i zde připraveni a v minulosti jej otestovali. „Jsme technologicky schopni ruskou ropu nahradit druhově podobnými typy ropy a pokračovat ve výrobě paliv,“ ubezpečuje Kaidl.

Rafinérie v Česku dlouhodobě rozšiřují počet zemí, odkud odebírají ropu. „Snížili jsme závislost na ruské ropě z osmdesáti procent na přelomu tisíciletí na aktuálních zhruba padesát procent,“ podotýká mluvčí. V celé skupině Orlen, která působí v Polsku, Česku, Německu a Litvě, je podíl ruské ropy pouze 30 procent. Například polské rafinérie do konce roku „černé zlato“ z Ruska nahradí úplně.