Zájemce navrhl poslat desky přes doručovací společnost Zásilkovna a poslal příslušný odkaz. „Stránka se tvářila přesně jako stránky Zásilkovny, ale měl jsem vyplnil číslo platební karty a dokonce i bezpečnostní kód ze zadní strany. Zájemce navíc ani nezajímalo, jaké desky vlastně prodávám. Už to mi připadalo podezřelé,“ svěřil se Jakub.

Nakonec si prodej pro jistotu rozmyslel. A udělal dobře, protože řada jiných lidí podvodníkům naletěla. „Od počátku letošního roku máme okolo tři sta napadených klientů a škody se počítají v milionech,“ uvedl například výkonný ředitel za oblast Digital z ČSOB Tomáš Stegura.

Ze zadržení podvodníka. Ilustrační foto.
Nebezpečný trend. Podvodní řemeslníci mizí bez práce, ale s penězi

Obvyklý scénář bývá podobný jako v Jakubově případě. „Podvodník se ozve většinou přes WhatsApp nebo e-mail a projevuje vážný zájem o prodanou věc. Nechce platit převodem na účet, jak je běžné, a navrhuje, že pošle peníze rovnou na platební kartu. Zašle proto odkaz na falešnou platební bránu, kde požaduje vyplnit údaje o kartě a ověření totožnosti prostřednictvím bankovního účtu,“ upřesnil Stegura.

Podvodník samozřejmě za prodávané věci nezaplatí. Naopak získá citlivé platební údaje, s nimiž může platební kartu zneužít, nebo přístupy do internetového bankovnictví.

Tisíce případů 

Nejde přitom jen o online bazary, ale podobné podvody se objevují i třeba při investování kryptoměn. Banky a policie evidují jen v letošním roce tisíce případů napadených klientů a zneužití platebních údajů. „Celý systém funguje tak, že ze zahraničního call centra, které monitoruje velké bazarové servery na našem území, předávají informace o prodávajících svým ‚ovečkám‘ v terénu, které poté komunikují s prodávajícími napřímo.Z vybraných částek si poté nechají svou část a zbytek putuje zpět do call centra,“ přiblížil mluvčí pražské policie Richard Hrdina.

Jeho kolegové nedávno v Praze zadrželi dokonce během jednoho týdne sedm cizinců, kteří u bankomatů vybírali větší částky z účtů poškozených lidí. „Vzhledem k tomu, že tito podvodníci komunikují pouze přes datové připojení, je velmi složité na takové případy přijít,“ doplnil Hrdina.

Šmejdi nejčastěji využívají důvěřivosti seniorů
Šmejdi řádí. Čtyři z pěti prodejců energií jsou podvodníci, zjistili inspektoři

Odborníci proto vybízejí k obezřetnosti. Třeba Tomas Pugačiauskas z online bazaru Vinted varuje před tím, aby lidé sdíleli svou e-mailovou adresu, telefonní číslo nebo platební údaje. Neexistuje totiž žádný důvod, proč by kupující nebo prodávající měl takové údaje potřebovat. „Neotvírejte podezřelé odkazy, SMS zprávy, e-maily ani přílohy. Vinted nikdy e-maily ani soukromé zprávy s žádostí o vyplnění platebních údajů pro dokončení platby,“ dodal.

Jak nenaletět podvodníkům
- V žádném případě nesdělujte k Vaší osobě žádné citlivé údaje ani bezpečností údaje z vaší platební karty, nebo přístupové údaje k online bankovnictví.
- Nikdy nikomu nesdělujte a ani nepřeposílejte bezpečnostní / autorizační kód, který Vám přišel formou SMS zprávy.
- Myslete na to, že útočník dokáže napodobit jakékoliv telefonní číslo, odesílatele SMS zprávy, ale třeba i e-mailovou adresu.
- Nikdy nikomu podezřelému neumožňujte vzdálený přístup do vašeho počítače.
- Sledujte a pečlivě čtěte informace od vaší banky v internetovém bankovnictví.
- Při každém vstupu do internetového bankovnictví kontrolujte, zda odpovídá doména přihlašovací stránky.
- Během nebo po podezřelém hovoru si zaznamenejte údaje, které Vám útočník sdělil (jména, e-mailové adresy, čísla účtů, odkazy na webové stránky, apod.)

Zdroj: Policie ČR