Kvalita jde tedy stranou?
Je potřeba říci, že kdyby se v České republice prodávalo maso od místních zemědělců, tak by se ho převážná část tady spotřebovala, ale je to na spotřebiteli. Proto bych na něj apeloval, aby primárně kupoval hlavně výsekové maso z České republiky. Pomohlo by to nejenom zemědělcům a jejich výdělkům, ale i zaměstnanosti i péči o krajinu.

Již jste zmínil další důležité téma vyjednávání společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2020. V jakém stadiu nyní jednání jsou a jak se vám daří v boji proti zastropování dotací, které podle vás poškozuje největší zemědělské podniky, tedy i ty české?
První věc je, že Česká republika, stejně jako třeba Francie i některé další země, nesouhlasí s tím, aby byl objem prostředků na společnou zemědělskou politiku omezen. To je základ celého vyjednávání. Až potom se můžeme bavit o zastropování, o propojenosti podniků, o definici skutečného zemědělce.

Sporné jsou ale i některé další věci. Proto jsme právě my na poslední Radě ministrů otevřeli téma na zavedení přechodného období. Pozice zemědělského výboru Evropského parlamentu by se měla prezentovat v půlce dubna a my se obáváme, že se ty věci nestačí dopracovat vzhledem k tomu, že přicházejí volby.


Takže říkáme: Pojďme prosadit přechodné období. Také proto, aby bylo zajišťováno financování českých zemědělců, aby mohly pokračovat jejich projekty.

Volby nových poslanců Evropského parlamentu budou na konci května. Takže očekáváte, že definitivní rozhodnutí o společné politice padne, až začne fungovat nová Evropská komise?
Těžko teď odhadovat, protože si myslím, že možné je úplně všechno. Nicméně vzhledem k tomu, jak je to nyní nastaveno, se obávám, že se to už nestihne a bude se to muset dojednat až v dalším období.

Nemohl by se v tom případě s novým Evropským parlamentem i novou Evropskou komisí změnit celý přístup ke společné zemědělské politice?
Jak už jsem říkal, možné je úplně všechno. Debata probíhá a uvidíme, jak to dopadne. Když říkám, že se zastáváme zájmů České republiky, tak nejde o to, že bychom se zastávali velkých podniků. Obecně říkám: zastáváme pozici, aby zastropování bylo dobrovolné, aby byla dobrovolná i definice zemědělce.

Chceme vázané podpory, abychom mohli víc podporovat živočišnou výrobu, různé speciální plodiny a další věci. A kromě zavedení přechodného období je pro nás velmi důležité i zjednodušení zemědělské politiky. Aby zemědělec tolik nepapíroval, aby to měl prostě jednodušší než dnes.

Evropské volby můžou nějakým způsobem zatřást i s další věcí s předpisy o dvojí kvalitě potravin. Předchozí rakouské předsednictví jejich přijímání zpomalilo, nynější rumunské to zase chce rozhýbat. Rovněž komisařka Věra Jourová to vidí optimisticky a tváří se, že to stihne ještě v současné funkci. Je ještě šance, že se jí to podaří?
Jsem velmi rád, že to Rumunsko jako předsednická země opět vrátilo na stůl, za to si zaslouží díky. Věřím tomu, že se to snad stihne včas, ale jde o to, v jaké podobě. Samozřejmě že to podpořila také Česká republika. Je třeba zdůraznit, že za ni o to nejvíc bojovala paní europoslankyně Olga Sehnalová, a věřím tomu, že se to dotáhne do konce.


Není možné, aby byl spotřebitel klamán. Jestli to jsou v různých zemích Evropské unie stejné obchodní značky, tak nemůžou mít v jednotlivých zemích rozdílné složení výrobků. Problém je v tom, že dvojí kvalitou byly dotčené hlavně nové členské státy, nicméně se to v některých případech dotýká i dalších zemí.

Kdy by v ideálním případě mohl změnu k lepšímu pocítit český spotřebitel?
Věřím tomu, že by to mohlo být v co nejkratší době. Ale říct nějaké konkrétní datum si v tuto chvíli netroufám.

Dalším důležitým tématem je otázka sucha. Jaká opatření pro boj s ním připravujete?
Například novou metodiku pro pozemkové úpravy, které by měly vést k protierozním opatřením. V tomto směru děláme mnoho věcí, ať už omezení pěstování jedné plodiny na půdách ohrožených erozí na plochu do 30 hektarů, nebo se snažíme investovat do obnovy rybníků.

Za poslední období šlo na zadržení vody v krajině a na zabezpečení vodních zdrojů 29 miliard korun řádově 7,5 miliardy z národního rozpočtu a 21,5 miliardy od Evropské unie. Vybudovalo nebo zrekonstruovalo se víc než 400 rybníků, teď s Lesy ČR a Státním pozemkovým úřadem chystáme projekt na vybudování dalších, který brzy představíme.

A co legislativní změny?
Prosazujeme i novelu vodního zákona, díky které by si lidé na vlastním pozemku mohli jen na ohlášení postavit rybník do dvou hektarů a hloubky 1,5 metru.

V jakém stadiu tato iniciativa nyní je?
Je v Poslanecké sněmovně, kde již prošla prvním čtením. Čekají nás sice ještě druhé a třetí čtení, ale předpokládám, že by se to ještě letos mohlo povést.

Nikdo z jiných stran proti tomu nic nenamítá?
Vždycky proti všemu někdo je. Ale to, že umožňujeme lidem, aby si své věci na vlastním pozemku udělali mnohem jednodušeji, mi přijde naprosto logické. Také jsme navrhli změnu manipulačního řádu na Novomlýnských nádržích.

Zvednutí hladiny nám umožní zadržet řádově o devět milionů kubíků vody víc, a do budoucna tak zavlažovat 5000 hektarů vinic a sadů. A také je důležité, že se tím budou moci zavlažovat i lužní lesy.

Chystáte také výstavbu dalších vodních nádrží…
Bude to třeba Skalička v povodí Bečvy, která se bude měnit ze suchého poldru tak, aby zadržovala vodu. Probíhají tam výkupy. Další nádrže chystáme na Rakovnicku: Senomaty, Šanov a Kryry.

Dále je to vodárenská nádrž Vlachovice na Zlínsku a samozřejmě se snažíme vytipovat další oblasti, kde by se nádrže, zdůrazňuji že vodárenské, mohly dělat. Musíme totiž nejen zabezpečit pitnou vodu pro lidi, ale současně i zadržet vodu v krajině. Oboje se musí dělat dohromady.