„Současná politická situace je dlouhodobě zablokovaná a nevypadá, že by se měla změnit. Trend je za poslední tři roky stále stejný,“ zdůvodnil Minář svůj odchod.

Pokud svůj úmysl do deseti dnů přetaví v definitivní rozhodnutí, vyroste Babišovu ANO zdatný soupeř. Minář je muž s nesporným politickým talentem, což se projevilo na protivládních demonstracích, které svolával na náměstí českých měst a hlavně na Letnou. Loni v červnu tam dokázal přivést 250 tisíc lidí.

Spolek ale kvůli pandemii ztratil svoji pouliční sílu. Minář pochopil, že chce-li něčeho dosáhnout, musí to udělat ze sněmovních lavic. Když se mu to podaří, může oslabit dominanci ANO, ale daleko víc – a to je onen dárek pro premiéra – potopit opozici.

Půjde-li nahoru Minářovo politické hnutí, mohou pod pět procent spadnout TOP 09, STAN, lidovci a hlasy to ubere i Pirátům. Přitom je stěží představitelné, že by se tyto antibabišovské partaje sjednotily pod Minářovým praporem. Jeho úsilí tedy nakonec může vyjít vniveč. Sice bude poslancem, ale jeho vliv bude nicotný.

Mikuláš Minář navíc naznačil svoje sympatie vůči poslanci a starostovi Prahy 7 Janu Čižinskému. Jenže sympatický komunální politik Čižinský měl podobné úmysly již přede dvěma roky, kdy Deníku sdělil, že „hledá 3000 statečných, pozitivních, aktivních lidí, kteří dodají naději svým sousedům, a tahle síla pak pomůže ke sjednocení“.

Nic z toho se nenaplnilo. Přenést bohulibý záměr či tisícihlavou energii z náměstí do volebních místností zkrátka není jen tak.