Přelom března a dubna je ideálním časem pro trhače medvědího česneku. Tato mezi lidmi oblíbená rostlina nejen kvůli své chuti, má v tomto období, než začne kvést, nejvýraznější léčivé účinky. I když rostlina není nikterak zvláště chráněná a v přírodě si ji beztrestně můžete utrhnout, nejvíce se ji daří především v zákonem chráněných oblastech, kde je trhání jakýchkoliv rostlin zakázáno. Strážci přírody se snaží na tento zákaz návštěvníky upozornit, a to například pomocí cedulí rozmístěných v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. 

„Informační cedule jsme umístili nejen k lokalitám, kde se medvědí česnek vyskytuje, ale také na začátky lesů, aby lidé zvážili svůj záměr vstupu do lesa,“ potvrdil na dotaz Deníku Antonín Tůma z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Pokud návštěvník vyrazí trhat medvědí česnek do národního parku, národních přírodních rezervací či přírodních rezervací a bude přistižen strážcem přírody, hrozí mu, že si z lesa odnese pořádně tučnou blokovou pokutu v maximální výši deset tisíc korun. „Letos to zatím není takové jako v předchozích letech kvůli chladnějšímu počasí. Zatím jsme neřešili v této souvislosti ani jeden incident,“ dodává Tůma. Při trhání listů česneku ochránci přírody doporučují vždy z jedné rostliny odstřihnout co nejblíže u země dva listy. Cibule musí zůstat pod zemí.

Dáme tam plot

I když medvědí česnek nejčastěji roste poblíž vodních toků, v lužních a listnatých lesích s dostatkem vlhka a stínu a v lesích pak může vytvářet rozsáhlé porosty, najít jej můžete i mimo les a dokonce i v městských parcích. Své o tom vědí v Mariánských Lázních. Medvědí česnek tu roste v parčíku za místním EkoAkváriem. Aby se podařilo toto dědictví zachovat i budoucím generacím, rozhodl Odbor životního prostředí města Mariánské Lázně tuto část parčíku z důvodu ochrany oplotit.

„Jedná se o místo, kde je medvědí česnek přirozeně zplaňující, avšak po letech jeho ničím nerušené existence v dříve zarostlé části parku začalo zpřístupněním tohoto místa veřejnosti v minulých letech s doslova jeho drancováním. Vídáme zde občany, kteří sotva česnek medvědí naraší, chodí jej ve „velkém sklízet“ a často i velice nešetrným způsobem,“ odůvodňuje rozhodnutí na webu města odbor životního prostředí.

Například v Praze pak lze  tuto léčivou bylinu najít mimo jiné v Klánovickém lese, Chuchelském háji, Radotínském údolí a na další místech. Ani tady není ale její sběr, jelikož roste na chráněných územích, povolený.

Pokud po medvědím česneku toužíte a nechcete jej brát z přírody, pak jej můžete snadno vypěstovat na své zahrádce nebo v květináči. Sazenice lze koupit v lepším zahradnictví, kde navíc poradí i s výběrem stanoviště. „Nepovažuji se za velikou zahradnici. Na zahradě jsem našla stinné místo, vysadila a dodávám mu dostatek vody. Česnek se mi pomalu rozrůstá,“ říká Věra Šteflová z Křivoklátska.

Pozor na záměnu

Medvědí česnek je bylina s podzemní cibulí, dorůstá výšky 10 až 45 centimetrů. Lidé si ji často pletou s jedovatou konvalinkou vonnou či ocúnem jesenním. Rostlinu česneku medvědího stoprocentně poznáte, když po rozemnutí jejího listu ucítíte vůni typickou po česneku, což u zmíněných dvou neplatí.

Česnek medvědí je cenný kvůli obsahu látky alicin. Ten v lidském těle především brzdí růst plísní a hub. Studie zatím prokázaly jeho pozitivní vliv na prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

Při výrobu pokrmů jej lze využít například při výrobě pesta, pomazánek, ale také při dochucování masa, polévek či omáček, ale přidat jej lze i do chleba.