Martin Kuba: Zazvonil budíček. Dalších padesát let nebudeme žít v blahobytu

Vláda rozhodla o zastropování cen energií. Jak její krok hodnotíte?
Jako hejtmani jsme to navrhovali a jsem rád, že vláda s takovým krokem přišla. Je to jasný a nutný vzkaz, že dokáže provést české občany touto krizí. Ta byla v posledních měsících spojena s obrovskou mírou nejistoty ohledně cen energii a vládní rozhodnutí situaci uklidní. Každá společnost si volí politickou reprezentaci proto, aby dokázala zajistit fungování státu. Je normální, že někdo vydělává méně a jiný více. Ten první si zřejmě pořídí levnější bundu, ten druhý dražší. Nemůžeme však dopustit, aby se ceny energií rozběhly takovým způsobem, že někdo vůbec nebude schopen zaplatit složenky a někomu to zlikviduje podnikání. Každá společnost potřebuje ke svému rozvoji cenově dostupné zdroje a vláda udělala správné rozhodnutí.

Součástí výbavy vrcholného politika musí být i schopnost analyzovat situaci. Ruská agrese na Ukrajině začala 24. února a bylo přece jasné, že Vladimir Putin bude plyn využívat jako zbraň. Neměla vláda hledat řešení v březnu, nikoli až v půlce září?
Opakovaně jsem řekl, že podklady od ministerstva průmyslu spolu s návrhy jednotlivých řešení a jejich dopadů do legislativy a veřejných rozpočtů měly být mnohem dřív. Za tím si stojím. To teď ale nemá smysl rozebírat. Tým, který premiér sestavil v posledních dvou týdnech, odvedl obrovské množství práce, konečně u stolu seděli všichni aktéři, kterých se to týká, a výsledek je na stole. Rodiny, ale také kraje a obce mají jasno, za kolik budou nakupovat, a nyní je třeba ještě dotáhnout variantu pro průmysl. Ale je to strašně důležitý krok pro zklidnění atmosféry ve společnosti.

Drahé energie: Firmy dostanou od státu podporu ve výši 30 miliard

Je to, co se děje kolem energií, jen důsledkem války?
Je třeba férově říct, že to, co se děje, není jen důsledkem války na Ukrajině, je to součet více faktorů. Evropa se správně rozhodla řešit klimatický rozměr energetiky, ale nutno konstatovat, že některá politická rozhodnutí v tomto směru byla tak rychlá a razantní, že omezila až zastavila řadu energetických zdrojů.

Máte na mysli německé vyřazení jádra, což polského premiéra Morawieckého vedlo k výroku, že „politika Německa způsobila Evropě obrovské škody“?
Ta politika počítala s tím, že Evropa, a především Německo, bez problémů vydrží poměrně dlouhou přechodnou dobu od uhlí k čistým zdrojům na plynu. Z tohoto pohledu se válka strefila do nejhoršího období. Unie si řekla, že už nechce uhlí,a Němci, že už nechtějí jádro. A byla shoda na budování obnovitelných zdrojů. Než se to podaří, měly to saturovat plynové elektrárny. A do toho přichází Putinova válka, kdy kohoutek od plynu drží bohužel on.

Čí je to vina? Petr Fiala mnohokrát zopakoval, že do určité míry Babišovy vlády, která neudělala pro odklon od ruského plynu nic. Lze jí to ale opravdu vyčítat, když Německo budovalo Nord Stream II a celá Evropa tehdy nakupovala levný ruský plyn?
Každá vláda musí řešit zajištění energií pro své obyvatele a podnikatele. V minulých letech byl celoevropský trend sázet na levný ruský plyn. Na druhou stranu, když já jsem byl ministrem průmyslu a obchodu (listopad 2011 až červenec 2013 – pozn. red.), řešili jsme diverzifikaci dodávek ropy přes ropovod TAL a povedlo se tam koupit podíl přes státní ČEPRO. Teď zazvonil budíček pro všechny evropské státy. Nemůžeme si myslet, že dalších padesát let budeme žít v prostředí, kde se všichni navzájem milují, respektují a výhodně obchodují. Zdroje, které nejsou nevyčerpatelné, prostě vedou k válkám. Vždycky se o ně bojovalo, neboť každý je chce mít co nejdostupnější, nejlépe na svém území. Proto musíme stavby elektráren posuzovat jinak, než zda se vyplatí, či ne, na základě současné ceny. Pamatuji si, jak se vedla diskuse o ceně dostavby Jaderné elektrárny Temelín, že dvě stě miliard je určitě málo a že to bude stát o sto miliard víc, a pak už se to nevyplatí, protože se to bude vyrábět draze. No a teď jsme v situaci, kdy evropské vlády berou desítky a stovky miliard a rozdávají je obyvatelům a firmám, aby situaci vůbec nějak zvládli. To ale do cen zdrojů a elektřiny nikdo nezapočítává, což je absurdní.

Hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR Martin KubaZdroj: Deník/Lucie Štrachová

Výhybka směrem k energetické bezpečnosti je tudíž podle vás daleko důležitější než počítat stovky miliard v rozpočtu?
Ukazuje se, že je to hodnota, která se nedá vyčíslit penězi. Kdyby ano, museli bychom připustit, že penězi se dá vyjádřit i svoboda a nezávislost státu. A to připustit nelze. Touto optikou musíme přistupovat ke zdrojům. V našich klimatických podmínkách je nejstabilnější, nejčistší a dlouhodobě nejlevnější jádro. Přiznejme, že Temelín a Dukovany se nestavěly podle toho, zda se to finančně vyplatí, ale proto, že o tom KSČ rozhodla. Komunistům můžeme vyčítat leccos, ale je fakt, že z těchto dvou jaderných elektráren vybudovaných za minulého režimu dodnes těžíme. Neumím si představit, co bychom dnes bez nich dělali, je to skoro čtyřicet procent energie, která se u nás vyrábí. A čisté energie.

Vnímáte tedy jako zásadní chybu, že Sobotkova vláda, v níž byl Andrej Babiš ministrem financí, nedotáhla dostavbu Temelína do konce?
Přesně tak. My jsme přece v situaci, která je dána geografickými podmínkami. Když se bavíte o čisté elektřině v Norsku, je to legrace, protože mají pětadevadesát procent energie z vody. V Česku a Polsku je to prostě jinak. Náš průmysl je založený na uhlí, máme odlišné klimatické podmínky než jih Evropy. Proto potřebujeme stabilní a funkční zdroje, které dokážou vyrábět elektřinu v únoru stejně jako v říjnu. Vždy mi přišlo trochu bláznivé snažit se vypočítat, zda se nám vyplatí dostavba Temelína. Bavíme se o elektrárně, která se bude třeba deset let stavět a pak bude šedesát let vyrábět. Tak si představte, že by ještě dnes fungující jadernou elektrárnu posuzovala nějaká komise v roce 1962, která by počítala, jestli se to bude rentovat. To je přece bláhová představa, když si uvědomíme, kolikrát se od té doby úplně změnil svět.

Ceny energií dostaly strop. Relativně dobře zvolený kompromis, reagují odborníci

Přesto musí každý ministr financí věc vnímat i přes rozpočtové výdaje. Zastropování cen energií, úsporný tarif a sociální dávky schodek nepochybně zvýší. Nedostane se tak na 376 miliard jako za ministryně Aleny Schillerové?
Myslím, že model, který zvolila vláda, je správný a v této chvíli jediný možný. Pokud se ceny vrátí na nižší úroveň, ten náklad nemusí být nijak obrovský. Podle mě by bylo i správné jednat na evropské úrovni o zapojení části různých evropských fondů do systémové pomoci v jednotlivých zemích. Je to opravdu výjimečná situace a měla by se hledat všechna řešení. Vláda navíc může sáhnout do zisků energetických firem. Věřím, že pan ministr Stanjura tohle zvládne.

Máte na mysli válečnou daň?
Nevím, zda ji nazývat válečnou…

Tak o ní hovoří Petr Fiala.
Jisté je, že to, co se stalo na trhu s energiemi, přineslo výrobcům naprosto neočekávané zisky. Argument, že investovali s očekáváním těchto cen, je nesmysl. Vláda je ve výjimečné situaci zodpovědná za stabilitu společnosti a logicky musí hledat řešení, ke kterým by normálně sahat nemusela. Co je ale hlavní, naši ekonomiku, pokud bude šlapat, neporazí to, že vláda jednorázově vezme sto nebo sto padesát miliard, aby pomohla krizi zvládnout. Mnohem víc by ji ohrozilo, kdyby se začala sociálně drolit a na ulicích by byly statisíce lidí, kteří nebudou věřit vládě. Jakmile by začaly významné podniky zavírat a propouštět, byl by to nesrovnatelně větší problém. Budou-li evropská a česká ekonomika fungovat, dáme to. Navíc si myslím, že náš stát má větší potíž s přezaměstnaností na úřadech, malou výkonností státu a přebujelou byrokracií. Když toto nebudeme řešit, veřejné rozpočty nikdy dohromady nedáme.

Jen v tom to ale není. Určitě znáte desatero Miroslava Kalouska a Mirka Topolánka, kteří v něm nabídli recept na stabilizaci veřejných rozpočtů. Zdaleka nejde jen o zeštíhlení státu, avšak také o zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu, vyšší spoluúčast ve zdravotnictví, růst platů ve veřejné správě maximálně o tři procenta ročně, zrušení národních dotací podnikatelským subjektům a tak dále. Má se vláda zabývat strukturálním deficitem, nebo to teď nechat stranou?
Tím je nutné se zabývat. Pánové Kalousek a Topolánek popsali strukturální problém rozpočtu, což je přesně to, o čem mluvím. My nemáme potíž jednorázově ve výjimečné situaci pomoci lidem a firmám, ale v tom, že každý rok fungujeme s čím dál vyšším dluhem, přičemž nabíráme další úředníky a zvyšujeme platy. A vedle toho je soukromá sféra, která je vystavena tvrdé konkurenci a musí dělat maximum, aby přežila a ufinancovala celý státní organismus. Proto to vnímám jako podstatný příspěvek do debaty, kterou nesmíme nechat vyšumět. Připojím ještě osobní zkušenost. Když jsem se stal hejtmanem, slíbil jsem Jihočechům, že na kraji nebude ani jeden úředník navíc. Bylo jich tam pět set a po necelých dvou letech jich tam je 440, takže minus dvanáct procent. Tím na kraji šetříme třicet milionů ročně na výplatách. To je za funkční období 120 milionů, což je hodně peněz.

Zrušil jste agendy?
Hlavně jsem zrušil nadbytečná místa a agendy jsem rozdělil mezi ostatní úředníky. Efektivita se tím výrazně zvýšila. K rušení agend se musí změnit zákony, ale tohle je i o produktivitě práce. Tak jsme to udělali takhle a vše funguje. Chce to ale silného politika, který řekne, že počet míst sníží o patnáct procent, a neuhne z toho. I vládní tým by k tomu měl najít odvahu.

Mým úkolem je dělat správné věci, reaguje premiér Petr Fiala na kritiku

Proč ji podle vašeho názoru nemá?
To se musíte ptát vlády. Ze své ministerské zkušenosti vím, že to chce odolnost a odvahu vzdorovat byrokratickému aparátu, silnou podporu ve vládě a pokyn, že se to musí udělat.

Když mluvíte o odvaze a odolnosti, není tým Petra Fialy ideální sestavou do pěkného počasí s pojítkem antibabišismu, ale nikoli akčním protikrizovým kabinetem? Vy jste v Jihočeském kraji usoudili, že ze 750 milionů korun, které jste získali v prvních osmi měsících navíc kvůli inflaci, část ihned použijete na pomoc lidem. Je tak těžké to aplikovat na centrální úrovni?
Vláda a konkrétně Petr Fiala jsou ve velmi složité situaci. Premiér má prioritu udržet pětikoalici pohromadě, protože logicky nevidí žádnou jinou vládní variantu, která by byla schopna Českou republiku vést prozápadním směrem. Přitom tam jsou často lidé bez jakékoliv zkušenosti s velkou politikou. Od začátku jsem věděl, že právě to bude Achillova pata této vlády, a každý zkušený politik to musel vidět stejně.

A nebudou náklady například na udržení hnutí STAN se všemi jeho aférami ve vládě vyšší, než kdyby třeba ministry Rakušana a Síkelu vyměnil?
V této chvíli je extrémně důležitá komunikace vlády s veřejností. Ona si totiž nemůže dovolit mluvit jen ke svým voličům. Za běžných časů dělá vítězná koalice politiku pro ně, ale nyní to tak úplně nejde. Největší riziko v této krizi totiž spočívá v existenci velké volební skupiny, která na tom bude sociálně špatně a bude vystavena obrovským tlakům extremistů, kteří ji budou vyzývat k protivládním demonstracím. Pětikoalice se proto musí naučit komunikovat s občany, kteří ji nevolili a mají jiný pohled na svět, takže i rétorika musí být jiná. Ale nebude to nic platné, pokud vládní tým nebude mimořádně dobře fungovat, přicházet s řešeními, která lidé budou vnímat jako funkční a ztotožní se s nimi. Pak nebudou mít důvod chodit na demonstrace. Budou vědět, že mají vládu, která je vším, podle nich možná ne ideálně, ale bezpečně, provede, a nebudou v ulicích. Na Petru Fialovi je, aby vybalancoval udržení pětikoalice, ale zase ne za cenu tolerování nějakých špatných výkonů ministrů a nekomunikace s veřejností. To by ho stejně doběhlo. Míru musí trefit premiér, a já věřím, že to zvládne.

Jak říká ministr spravedlnosti Pavel Blažek, když vláda nenajde řešení energetické krize, dlouho u kormidla nebude?
A říká to velmi správně. Občas je nutné udělat mezisoučet a bez servítků zhodnotit, co se dělá špatně a kudy je třeba jít dál. Není doba na péči o stranická trička. Uvědomme si, že před sněmovní branou zůstal milion lidí, kteří volili Trikolóru, Přísahu, KSČM a ČSSD. První tři jsou velmi riziková a nestandardní hnutí či strany. To je potenciál problému, který popisuje Pavel Blažek.

Těžko se to ale dá vyřešit tím, že se nespokojení demonstranti šmahem označí za proruské šváby, kteří to s Českem nemyslí dobře.
Petr Fiala ale jasně řekl, že vnímá jinak organizátory demonstrace a její účastníky. Ti první jsou velmi pochybné existence, často se prolínají s antivakcinačním hnutím a proruskými aktivisty.

OBRAZEM: Chceme demisi. V Praze přišlo proti vládě demonstrovat 70 tisíc lidí

Nebo také hochštapleři, kteří v tom vidí příležitost zviditelnit se.
Tak tak, na figury z Českých Budějovic se to označení hodí (má na mysli jednoho z organizátorů demonstrace na Václavském náměstí Ladislava Vrabela – pozn. red.). Druhým fenoménem je, že tito lidé mají v době krizí potenciál přivést na náměstí úplně obyčejné občany, kteří mají jen strach z budoucnosti. Ti stojí pod pódiem a nelze je šmahem odsoudit. Jejich obavy musíme vnímat, protože budeme-li je ignorovat, nemusí to dobře dopadnout. Vládnoucí reprezentace musí umět mluvit i s touto částí národa. V Německu přece na počátku třicátých let minulého století nebyli jenom nacisti. To mělo nějaký vývoj,a najednou to nabralo takovou rychlost, že to už nešlo zastavit. Správně to popisuje profesor egyptologie a autor knih o zániku civilizací Miroslav Bárta, který říká, že v krizi je národ tak silný, jak je silný jeho nejslabší článek. O zvládnutí krizového období bude rozhodovat to, zda vláda bude schopna oslovit ty nejslabší, přesvědčit je, že nemusí chodit na ulici.

Přesně to se ale vládě nedaří, že?
Nebylo to podle mě ideální, ale zastropování cen je dle mého strašně důležitý a správný krok. A říkám, ať si na to vláda dává pozor, protože nikdo z občanů České republiky by se neměl cítit opuštěný. Nebavím se přitom o lidech, kteří jdou na demonstraci v tričku s obrázkem Vladimira Putina. Jejich postoj je pro mne nepřijatelný. Ostatní účastníky se ale snažím vnímat jako lidi, kteří mají obavy z budoucího vývoje, ze ztráty zaměstnání, z exekucí. A na nich se může lámat chléb. S nimi musíme mluvit.

Hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR Martin KubaZdroj: Deník/Lucie Štrachová

V jižních Čechách jste se rozhodli nečekat na vládu a pomoci důchodcům. Ti by už během září měli dostat čtyři nebo tři tisíce korun, pokud jejich penze nepřesahuje šestnáct tisíc. Co vás k tomuto postupu vedlo?
Zkušenost. Asi před dvanácti lety jsem založil nadační fond Jihočeská naděje, který dlouhodobě podporuje talentované děti. Jde o stovky tisíc ročně, které pomáhají chudším rodinám, aby se nadání jejich potomků nepromarnilo jen kvůli nedostatku financí. A také si pamatuji, jak těžké to měla moje maminka, která byla samoživitelka a ke svému zaměstnání projektantky si musela přibrat druhou práci, aby nás se sestrou uživila. Zároveň mě příliš nenadchl model, s nímž přišla vláda, tedy pětitisícový bonus na každé dítě do osmnácti let. Poradili jsme se proto se sociology a lidmi z úřadů práce a definovali jsme příjmovou hladinu, která opravňuje k adresné pomoci. Nikoliv přímo do rodin, ale do škol nebo sportovních a zájmových klubů, aby se dětem zaplatila atletika, hokej, dramaťák nebo angličtina. Rodiče pouze prokážou, že berou maximálně třináct tisíc na hlavu, a když to doloží, škola či klub se přihlásí do našeho systému a hned budou čerpat celkově čtyři tisíce korun na první pololetí.

To jsou děti, ale původně jsem se ptala na seniory.
U starobních a invalidních důchodců, ale také rodin s dětmi do tří let jsme zvolili model, kdy jim posíláme ve spolupráci s městy a obcemi peníze přímo.

Není nefér, že jste přesunuli veškerou odpovědnost včetně kontroly podmínek a vyplácení příspěvku na obce, které mají plné ruce práce s volbami?
Odpovědnost za prokázání příjmů je na každém žadateli, který podepisuje čestné prohlášení, rodiče to dělají příjmem, důchodci červnovým valorizačním dokladem. Obce to jen přeberou a proplatí. My jim vrátíme u dětí kompletní částku, u seniorů poloviční. Jihočeský kraj dá do tohoto programu 260 milionů korun a obce s městy, jichž je v jižních Čechách 624, by se účastnily částkou osmdesát milionů. Okresní města se do našeho projektu přihlásila už skoro všechna. My nikomu nic nenařizujeme, je to na vedení měst a obcí, ale my jsme přesvědčeni, že je to nutné pro Jihočechy udělat.

Komunální volby 2022: Do vedení obcí chtějí hlavně muži. Kandidátky prořídly

Není tedy zvláštní, že jste jediný kraj, který k tomuto mechanismu přistoupil?
Nikoho nekritizuji ani mu nic nevnucuji. Já nechci být hejtman, který lidem říká, že nic dělat nemůže. Snažím se vždycky přicházet s řešením. Očkovací centrum jsme vymysleli jako první a postupně tento model převzaly všechny kraje. Teď je zase výjimečná situace a my chceme zmírnit největší náraz, který domácnosti čeká. Stačí si projít supermarkety a ceny jogurtů či mléka. Je jasné, že to je skokový nárůst a máma se dvěma dětmi bez partnera to prostě musí řešit. My ji v tom nenecháme samotnou.

Procházejí si regály i ministři? Přijdou s národním řešením, které by podle slov ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky mělo eliminovat potřebu demonstrovat proti vládě?
Musí. Mimochodem je to úkol právě pro pana ministra Jurečku. Pokud i tohle zastropování bude některé sociální skupiny ohrožovat, rozdíl musejí vyřešit dávky, doplatky na bydlení a další. Jestli je někdo ve vládě zodpovědný za to, aby lidé neměli potřebu chodit demonstrovat, tak je to ministr práce a sociálních věcí.