I proto se zasazuje o změnu obsahu přijímacích zkoušek a maturit, aby odrážel cíle vzdělávání: „Dlouhodobě doporučujeme, aby se změnil obsah přijímacích zkoušek, aby podpořil podobu vzdělávání matematiky a českého jazyka tak, jak je žádoucí. Nemá smysl někoho nachytávat na špecích, ale ověřovat, zda žák umí porozumět textu, má matematickou gramotnost čili umí uplatňovat matematické znalosti mezioborově, v různých životních situacích, má-li potenciál vzdělávat se dál a dokončit vyšší vzdělávací stupeň. Pokud budeme pořád dokola připravovat děti na to, co je obsahem testů u přijímacích zkoušek, pak snaha o proměnu vzdělávání na 2. stupních ZŠ bude marná.“

V den, kdy na mnohých školách žáci převezmou vysvědčení, Tomáš Zatloukal také hodnotí zavedení inkluze do českých škol. Tu v rozsáhlém dotazníku Deníku odmítlo přes 70 procent čtenářů. „Postoj veřejnosti mě nepřekvapuje. A obávám se, že podobné to bude i mezi učiteli. Inkluze nebyla s cílovými skupinami, tedy pedagogy a rodiči, téměř vůbec komunikována. Nevysvětlili jsme jim, co to je za proces, proč k tomu má dojít, k čemu slouží a co by mělo být jeho výsledkem. Jen se rozhodlo, že inkluze bude, a to nemohlo být přijato,“ myslí si ústřední školní inspektor. Podle něj existují zažité stereotypy, že inkluze znamená zprůměrování žáků, výlučnou podporu slabých a znevýhodnění výborných. „Je to nálepka pro společnou výuku dětí běžných a těch s mentálním postižením, které během vyučování vykřikují a běhají mezi lavicemi s nůžkami. Přitom jde o extrémní případy, které o inkluzi jako velkém společenském záměru nic neříkají. Bohužel politici na něj nedokázali školy připravit, takže ty neakceptovaly užitečnost zadání, nepochopily, proč by to měly dělat. Neměly motivaci se zapojit,“ sdělil.

A jak se Tomáš Zatloukal dívá na novelu zákona o pedagogických pracovnících a zafixování učitelských platů na 130 procentech průměrné mzdy?

Dočtete se v pátečním vydání Deníku.