Kliknutím zvětšíte
Ondřej Novák, odborný pracovník Katedry jaderných reaktorů ČVUT v PrazeKvůli ostřelování ruské armády došlo k požáru v Záporožské jaderné elektrárně. Co konkrétně hořelo?
Jednalo se o školící centrum. Z pohledu jaderné bezpečnosti o nic nešlo. Je to jako by zasáhly rakety infocentrum jaderné elektrárny. Tak bych to čtenářům přirovnal. Je to ale samozřejmě nepříjemný incident.
Riskovali ruští vojáci jadernou katastrofu?
Ne, to určitě ne. Všichni si představují Černobyl. To je ovšem extrém, kterého se nedá na ukrajinské elektrárně dosáhnout. Když budete mít „štěstí“ a trefíte několika střelami reaktor, tak může dojít k úniku radioaktivních látek. Jednalo by se ale o malý únik, a to v areálu uvnitř takzvaného kontejnmentu (ochranný plášť, pozn. red.). Bavíme se o dosazích jako u jaderné elektrárny Fukušimy v Japonsku, kde radiace nikoho nezabila, neměla veliké následky. Obrovský radiační mrak se očekávat nedá. Už jen z toho důvodu, že to není technicky možné.
Útok na jadernou elektrárnu nepředstavuje bezpečnostní riziko?
To ano, ale elektrárny jsou dnes velmi dobře zabezpečené. Úplně jednoduše – jedná se o opravdu masivní betonový úkryt. Ten vydrží pád letadla. Nějakých pár granátů jej nemůže ohrozit. Samozřejmě na cílené bombardování není kontejnment stavěný.
Proč si myslíte, že Rusko na elektrárnu zaútočilo?
Podařilo se jim vyvolat hysterii. Otázkou je, zda to bylo cílené, či nikoliv. Mnohem horší dopad na počty mrtvých má totiž cílené bombardování kritické infrastruktury než útok na jadernou elektrárnu. Navíc už od středu fouká v oblasti vítr ve směru na Krym. Byla by to tak střela do vlastních řad.
Jak je na tom elektrárna nyní?
Víme, že v provozu je jen jeden reaktor ze šesti. Jeden je odstavený delší dobu, zbylé čtyři jsou nyní odstavovány a chladí se.
Jsou poškozené?
To v tuhle chvíli nejsem schopný z informací, které máme, říci. Spíše si myslím, že došlo k odstavení z bezpečnostních důvodů. Je lepší, když střela zasáhne vypnutý reaktor než při plném výkonu. Každou hodinu se tím významně snižuje požadavek na chlazení reaktorů. Ten je nejvyšší v prvních okamžicích. Elektrárna tak reaguje na bezpečnostní situaci.
Jak je elektrárna zabezpečená?
Jaderné elektrárny používají kvůli bezpečnosti mnoho systémů. Ty si navzájem pomáhají. Nejinak je to i u této. Pokud by se elektrárna ocitla bez elektřiny, tedy byly odstavené veškeré reaktory a nebyl by přísun energie z vnější sítě, pak jsou zde diesel generátory. Na jeden reaktor v Temelíně připadají tři, tady jich tak bude i přes dvacet. A v případě, že by jeden z nich zasáhla střela, nahradí jej další. Jaderné elektrárny jsou dnes vybavené robustním a zálohovacím systém tak, aby v případě, že budou obklíčené vojsky, odstřižené od veškeré energie, došlo k bezpečnému odstavení reaktorů.
Odborník: Problémem ukrajinských elektráren je unavený personál
Radiace je podle zpráv z Ukrajiny v normálu a žádná katastrofa kvůli ostřelování Záporožské jaderné elektrárny nehrozí. V rozhovoru pro Deník.cz to potvrdil také Marek Bozenhard, který je inspektorem jaderné bezpečnosti a vedoucím oddělení kontroly provozu a zpětné vazby ze Státního úřadu jaderné bezpečnosti.
Vyhodit jadernou elektrárnu do povětří podle něj v podstatě nelze. „Nedovedu si představit, co by to muselo být za výbušninu, která by vyhodila do vzduchu reaktorovou budovu, aby došlo k úniku radiace. To by byl teroristický čin nevídaný a neuvěřitelný,“ popsal Bozenhard.
Podle něj ale válečný stav na Ukrajině nyní vysiluje hlavně zaměstnance elektráren. „Problém je se střídáním směn. Na blokových dozornách musí být neustále operátoři, kteří dohlížejí na funkčnost bezpečnostních systémů včetně funkčního ochlazování. Máme informace, že střídání směn je problematické a některé směny slouží již velmi dlouho, a to i více než 24 hodin,“ upozornil Bozenhard.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
