Kliknutím zvětšíte1. KDO nese odpovědnost za to, že se vláda v květnu neřídila doporučením týmu Pavla Řeháka, jehož model zachránil republiku v první vlně?
Máte pravdu, že v první vlně, tedy na začátku března, připravil Pavel Řehák matematickou prognózu epidemiologického vývoje, která nás včas varovala, jak můžou růst počty nakažených a donutila nás zatáhnout za záchrannou brzdu v řádu dnů. Otevřel nám oči a za to mu patří veliký dík. Na druhou stranu je férové k tomu dodat, že naši zemi pak zachránila opatření vlády, která jsme přijali na základě analýz a podkladů epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví v čele s panem Prymulou.
Situace v květnu, kdy jsme rozvolňovali, byla zase o něco jiná. Doporučení pana Řeháka, která mi přišla na email 26. května, jsem rozeslal k vyjádření všem dotčeným rezortům. A byl jsem obratem ujištěn, že naše ministerstva a zejména ministerstvo zdravotnictví už mají v těchto oblastech připravené své vlastní dokumenty konzultované s odborným aparátem. A ty se s doporučeními pana Řeháka v mnohém shodovaly.
Mimo jiné 25. května, tedy den předtím, než pan Řehák zaslal svá doporučení, jsme na vládě schvalovali plán Chytré karantény 2.0, který připravilo ministerstvo společně s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie. Připravovala se ale třeba i Národní testovací strategie, kterou jsme zveřejnili 30. července 2020. Díky ní dnes testujeme i 37 tisíc lidí denně.
2. JAK může veřejnost brát vládní nařízení vážně, když premiérovi v otázce informací ohledně koronaviru věří jen třetina lidí?
Já nechci moc hodnotit jediný průzkum na tohle téma, který aktuálně vznikl, a vyjadřovat se k němu. Určitě vnímám všechnu tu kritiku, beru ji s pokorou a snažím se z ní poučit. Zároveň stále věřím, že Češi, i když mi třeba politicky nefandí, moc dobře ví, že pro ně já i celá vláda děláme vážně maximum. Už přes půl roku pracujeme od rána do noci a to s jedinou prioritou - ochránit naše občany. Ochránit jejich zdraví, jejich životy a jejich práci.
A pokud to nevěří mně nebo ostatním ministrům, byl bych moc rád, kdyby to věřili alespoň ministru zdravotnictví, který je jeden z největších expertů na epidemie u nás. Nechci se na nic vymlouvat, ale procházíme jednou z nejtěžších krizí od 2. světové války. Nejen my, ale celá Evropa i celý svět. První vlnu jsme zvládli s velkou pomocí našich občanů a já bych je chtěl všechny moc poprosit, aby nám pomohli i tentokrát.
3. PROČ je ČR v současnosti v boji s epidemií druhá nejhorší na světě a první v EU. Jaké jsou jasné varianty dalšího vývoje?
Souhlasím s tím, že současná situace není dobrá a to hlavně v počtech nakažených a hospitalizovaných. Ministr zdravotnictví proto přichází s opatřeními, která by nám měla pomoct zploštit křivku nakažených a zvládnout příliv pacientů do nemocnic tak, aby to náš zdravotnický systém zvládnul. Den co den situaci vyhodnocuje a v případě potřeby bude navrhovat další opatření, abychom nemuseli úplně vypnout celou naši ekonomiku.
Zároveň ale to vaše tvrzení, že jsme jedni z nejhorších na světě, není úplně korektní. Záleží na tom, jaké parametry berete v potaz, a navíc je na tak silný soud ještě brzy. V celkových číslech jsme na tom stále o mnoho lépe než např. Belgie, Velká Británie, nebo Francie. Pro ilustraci třeba v Belgii, kde žije 11,4 milionů obyvatel, zaznamenali 10 393 úmrtí spojených s nemocí covid, což je asi 896 na milion obyvatel.
U nás je úmrtnost aktuálně 131 na jeden milion. Tedy násobně nižší. A já bych chtěl poděkovat hlavně našim zdravotníkům, protože je to i jejich těžká každodenní práce, díky které ta čísla nejsou tak kritická.
4. KDYŽ bude kolabovat zdravotnictví, existuje plán na ochranu lidských životů?
Je zbytečné neustále strašit občany. Máme jeden z nejlepších zdravotnických systému v celé Evropě, s kapacitou lůžek až 47 tisíc, z toho pro tento moment 10 tisíc lůžek s kyslíkem a 1500 lůžek JIP vyčleněných pouze pro covidové pacienty. Robustnost a připravenost systému zajištuje krizově pro ministerstvo zdravotnictví speciální skupina pro kapacitu a centralizaci lůžek, kapacita bude průběžně navyšována s ohledem na vývoj situace a dle daných potřeb. Pro případ akutní potřeby budou do systému doplněny další kapacity polních nemocnic a lázeňských lůžek.
5. KDY budou schváleny krizové zákony a nová protipandemická strategie?
Typový plán epidemie byl již zpracován na ministerstvu zdravotnictví a je připravena novela zákona č. 258 sb. k řízení hygienické služby. Ministerstvo vnitra připravuje novou krizovou legislativu. Nová případná opatření a další možná opatření budou navrhována v závislosti na vývoji epidemiologické situace a konkrétních hodnot, které průběžně monitorujeme a vyhodnocujeme.
6. ČÍM chce vláda zabránit největší hospodářské krizi v ČR po listopadu 1989?
První krok už jsme udělali. Nenechali jsme padnout malé a střední podniky a živnostníky a tím i střední stav. Naší velkou výhodou je to, že jsme do zdravotní krize vstoupili se čtvrtým nejnižším zadlužením v Evropské unii, protože mým vstupem do vlády jsme dluh vůči HDP od roku 2014 do roku 2019 významně snižovali.
Do příchodu covidu se naši zemi od roku 2014 dařilo jako nikdy a dařilo by se dál. Právě proto jsme si mohli dovolit okamžitě uvolnit na podporu ekonomiky, zaměstnanosti a podnikání více než 200 miliard korun. To jsou peníze, které dopady krize samozřejmě zmírňují, protože udržují kupní sílu a životní úroveň na stále velmi dobré úrovni.
A v těch opatřeních samozřejmě pokračujeme. Střednědobý horizont podpory hospodářství plánujeme založit na podpoře investic, udržení hotovosti prostřednictvím bankovních záruk, podporou zaměstnanosti a zvýšením výdajů na výzkum, vývoj a inovace. Například příští rok uvolníme na investicích o 40 miliard více, celkem 187 mld. Kč.
Paralelně připravuje vicepremiér Havlíček Hospodářskou strategii a plán obnovy. V něm alokujeme zdroje do digitalizace, chytré infrastruktury, zdravotní prevence, přechod na bezemisní energetiku, posílení polytechnickeho vzdělávání, vše dle vize Země pro budoucnost.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
