Vraždu Terezy Š. Miarko dlouhodobě plánoval. Důvodem byly neopětované city. V osudný den, 27. května 2019, odešel ze školy s tím, že ho bolí hlava. Odjel vlakem do Zdemyslic se dvěma noži v batohu. Na dívku čekal na nádraží, poté ji sledoval domů, kde ji ubodal. Děvče na místě zemřelo. Miarko po vraždě napsal kamarádům a rodině, že dívku zabil, připojil k tomu usměvavého smajlíka.

Podle obhájce Miarko trpí duševní poruchou a těžkými depresemi, žádal proto, aby byl poslán do zabezpečovací detence. Soudní znalkyně však došly k závěru, že Miarko duševně nemocný v žádném případě není a že v době činu přesně věděl, co dělá. Hrozilo mu až dvacet let vězení, krajský soud v Plzni ho poslal na 18 let do věznice se zvýšenou ostrahou. Rodině dívky musí také zaplatit několikamilionovou nemajetkovou újmu. Senát Krajského soudu v Plzni přihlédl k tomu, že mladík k vraždě doznal. „Polehčilo mu také, že v době spáchání činu byl ve věku blízkém mladistvým. Přitížilo mu ale to, že jednal ze zvlášť zavržení hodné pohnutky, tedy z pomsty,“ odůvodnil soudce Jan Hostaš.

Miarko se proti rozhodnutí soudu odvolal, ale neuspěl. Vrchní soud v Praze jeho odvolání zamítl.

V případu byl souzen ještě Miarkův kamarád Daniel Šachajda, který vrahovi nabízel po činu alibi. Dostal podmínku.

Rodina je zdrcena

Brutální vražda osmnáctileté dívky zničila život jejím rodičům. „Nikdo si nedovede představit, když v noci drhnete dřevěnou podlahu od krve své dcery a vaše slzy vám padají z očí do stejných míst na podlaze, aby již další členové rodiny neviděli následky tohoto strašného činu a byli schopní vstoupit do domu. S manželkou jsme nebyli schopni ničeho. První dny po tragédii jsme jen seděli doma, brečeli, a ptali se, proč se Terezce taková tragédie stala, proč jí stihl takový osud, když byla tak hodná. Přijít o dítě je vždy tragédie. Když se to ale stane způsobem, jakým připravil Terezku o život Daniel Miarko, a hlavně z důvodů, pro které to udělal, je to pro nás nepochopitelné a zdrcující. … Já, manželka i syn jsme museli vyhledat pomoc psycholožky, aby nám pomohla zvládnout situaci, do které nás Daniel Miarko přivedl,“ svěřil se po rozsudku krajského soudu František Š. „Pro mě smrtí Terezky skončil normální život, který jsem do té doby vedla. Poté, co jsem přišla o Terezku, se mi zhroutil svět. Nebyla jsem schopná ničeho. Tělo vypovědělo službu. Nebyla jsem schopná jíst, spát. Jen jsem seděla a brečela. Slzy mě provází dodnes. Hlavou mi vířily pouze myšlenky, zda má ještě život nějaký smysl. Nechtěla jsem tu být,“ popsala své pocity Terezčina maminka.