Peněženku se jí snažil vytrhnout, ale jeho snaha byla marná. Žena se okrást nedala. Ranou pěstí poslala zloděje k zemi a začala křičet. Vzal raději nohy na ramena a s nepořízenou utekl.

K loupeži došlo vloni 19. září po páté hodině ráno. Ačkoliv poškozená žena při rekognici bezpečně ukázala na Ondřeje Čonku a na peněžence se našly jeho pachové stopy, Čonka vinu tvrdošíjně odmítá.

Stejně tomu bylo i při včerejším líčení u domažlického soudu, kde se ze zločinu loupeže Čonka zpovídal.
„Já jsem to opravdu neudělal. V dobu loupeže jsem ve Staňkově vůbec nebyl. Byl jsem s rodinou v Holýšově na návštěvě u manželčiných rodičů. Ta paní si mě musela s někým splést. Jak se dostaly mé pachové stopy na peněženku, opravdu nechápu," opakoval několikrát po sobě Čonka.

Alibi Čonkovi potvrdili i všichni příbuzní, s nimiž měl inkriminovanou noc spát v jedné místnosti. Jen tvrzení jeho tchyně se neshodovalo s její výpovědí na policii. V té uvedla, že její zeť přišel, vypil pár piv a odešel. U soudu ale tvrdila, že se z bytu nehnul až do neděle. Soudci vysvětlila, že se spletla.

Poškozenou zaujaly jeho oči, které měl hodně daleko od sebe.

„Vytušila jsem, že mi neublíží, proto jsem se bránila. Když upadl na zem, všimla jsem si dvou dětí, které na něj, čekaly asi pět metrů od nás. Když jsem začala křičet, utekli všichni. Nic se mi vlastně nestalo, nic mi nesebral, tudíž po něm nic nechci. Pachateli to však nesmí projít bez trestu. Nerada bych ale, aby trpěl nevinný člověk," řekla před soudem přepadená žena.

Čonkovi hrozí za loupež až desetileté vězení. Na rozsudek si bude muset ještě počkat. Soudce líčení odročil. „Jednání bylo odročeno za účelem výslechu svědků, kteří by měli objasnit nové skutečnosti, jež vyšly najevo v průběhu hlavního líčení," řekl soudce Jan Švígler.