„Svou družku, která s ním žila ve společném obydlí, týral opakovaně od roku 2012. Škrtil ji, tlačil ke zdi, až nemohla dýchat, házel po ní různé předměty, tahal ji za vlasy, kopal ji," popsala praktiky násilnického muže domažlická policejní mluvčí Dagmar Brožová.

Jeho napadání se stupňovalo a bylo stále brutálnější.

„Vygradovalo minulý víkend, kdy ženě nadával, házel po ní různé věci, škrtil ji a prohodil ji skleněnými vchodovými dveřmi. Na zahradě u domu vyhrožoval a vulgárně nadával i dalším lidem," pokračuje Brožová s tím, že muž byl zadržen a umístěn do policejní cely a odtud pak putoval do vazby.

Na Domažlicku nejde o ojedinělý případ.

Vloni v prosinci zadrželi policisté devětadvacetiletého muže z Kdyňska, který byl obviněn z týrání své matky, s níž společně bydlel.

„Muž svou matku psychicky a fyzicky napadal téměř dva roky. Týrání vyvrcholilo koncem listopadu, kdy jí s nožem v ruce vyhrožoval, že ji rozpáře. Následně jí údery rukou způsobil podlitiny v obličeji a na rukou. Přitom jí dále vyhrožoval," popsala otřesný případ Brožová. I tento násilník skončil ve vazbě.

Podle domažlického psychiatra Viliama Janáče si muži, kteří bijí ženy, většinou léčí své vlastní problémy a mindráky.

„Takoví muži mají velmi často problém sami se sebou. Agresí na ženě si vylévají vztek třeba z toho, že nejsou významní. Někteří jsou agresivní nejen na partnerku, ale i na ostatní lidí, to už je jejich povahový rys," říká Janáč.

Týrané ženy svůj úděl ve většině případů před okolím úzkostlivě tají a mnohdy i dobrovolně snášejí. S násilníkem dál žijí i z obavy se osamostatnit.

„Mnohokrát jsem se setkal s tím, že se žena nechá týrat, protože je na svém partnerovi závislá třeba finančně, nebo proto, že od něho nemá kam odejít. Znám i případ, kdy se žena nechala týrat, protože neměla řidičák a potřebovala svého muže jako řidiče. Některé ženy od násilnického partnera neodejdou, protože se bojí samoty," dodal Janáč.