Incident se odehrál v době, kdy končila ranní směna. Daniel K., který ve firmě pracoval jen dva týdny, se tehdy vydal na toaletu. Jenže tam nedošel. „Když jsem vyšel ze vrat, ucítil jsem prudký náraz do zad. To mě povalilo. Viděl jsem, jak mi ta ještěrka vjela na kotník. Křičel jsem na řidiče, mlátil do plastu, ale on mě táhl po zemi. Levou nohu jsem ještě dokázal vyprostit, ale pravá zůstala pod vozíkem,“ líčil soudu Daniel K. Podle pozdějšího zjištění ho tzv. ještěrka táhla zhruba tři a půl metru a pak mu zůstala stát na noze. Výsledkem byly mnohočetné zlomeniny pravé nohy, vykloubené prsty a devastační poranění měkkých tkání od prstů po stehno. Do Fakultní nemocnice v Plzni, kde strávil 45 dnů, ho odvezl vrtulník. „Bylo to tam pro mě velice těžké. Nechtěl jsem přijít o nohu, nedovedl jsem si to představit,“ řekl s tím, že se ale bohužel do nohy dostala infekce a na výběr tak byly jen dvě možnosti. Smrt nebo amputace ve stehně. „Musím brát opiáty na utlumení bolesti, mám fantomové bolesti a nemohu spát, neboť se mi o tom zdá. Musím chodit k psychiatrovi,“ posteskl si Daniel K.

„Nemělo se to stát. Dal bych cokoli za to, abych to vrátil, ale to už bohužel nejde,“ řekl soudu Károly. Uvedl, že když couval, Dana si vůbec nevšiml. Přiznal spoluvinu na neštěstí, ale dodal, že za nehodou mohlo stát hned několik faktorů. Jedním z nich je fakt, že zhruba měsíc před událostí dostal coby skladník nový vysokozdvižný vozík. „Ten původní byl naftový a byl tak dobře slyšet, na rozdíl od nového, elektrického. Ten navíc neměl žádné zvukové zařízení, jako mají třeba náklaďáky při couvání,“ vysvětlil. Naznačil, že svoji roli mohla sehrát i únava. „Byl konec šichty. Já před nehodou dělal dvanácti až čtrnáctihodinové směny, sloužil jsem i víkendy, to bylo třeba od 6 do 19 hodin,“ řekl. „To, co dělal on, je podle mne práce pro tři lidi,“ podpořila ho ve své výpovědi jedna ze zaměstnankyň, která již ve firmě nepracuje. Podle Károlyho obhájce navíc nebyla ve firmě dostatečně dodržována bezpečnost práce, nebyly stanoveny např. dráhy pro pohyb vysokozdvižných vozíků, což sehrálo roli.

Nejrizikovější místo v kraji z hlediska nehodovosti je úsek mezi Losinou a Chválenicemi na Plzeňsku.
Nejvíce se bourá mezi Losinou a Chválenicemi

Soudce Jiří Žižka ale došel k závěru, že Károly je vinen, a za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti mu uložil desetiměsíční trest, který podmíněně odložil na zkušební dobu dvou let. Zároveň byla obžalovanému uložena povinnost nahradit zdravotní pojišťovně náklady léčení ve výši zhruba 1,2 milionu korun. „Došel jsem k závěru, že jde o výlučné zavinění ze strany obžalovaného. Je možné, že bezpečnostní předpisy nebyly dokonalé, ale zásadní je, že obžalovaný měl relativně dlouhou dobu, čtyři vteřiny, aby se při couvacím manévru ohlédl nebo podíval do zpětného zrcátka, což neučinil,“ vysvětlil soudce Žižka. Verdikt není pravomocný.