Kliknutím zvětšíte
Bez slitování.
Šestnáctiletý Jaroslav B. byl coby skautský vedoucí pro své svěřence vzorem. Není proto divu, že když pozval desetiletého Jirku na chatu a slíbil mu hru, chlapec neváhal. Domů už se malý školák nikdy nevrátil. Jaroslav B. ho znásilnil a poté uškrtil. Jako jeden z mála vrahů z tohoto seriálu ale činu skutečně litoval a např. dobrovolně podstoupil kastraci, aby už nikomu neublížil. Dnes žije normálním životem.
Jaroslav B. z Domažlic se poprvé pokusil zneužít dítě už v prosinci 1994. Zopakoval to počátkem června 1996, kdy mu bylo 16 let. Tehdy donutil desetiletého chlapce vlézt do vodní jímky, svléci se a pak ho začal osahávat. Chlapci se ho podařilo uprosit, aby přestal, čímž si zřejmě zachránil život. I když někteří odborníci o deviaci skautského vedoucího věděli, nikdo nekonal. A tak 19. června1996 došlo k tragédii. Po skautské schůzce vylákal Jaroslav B. desetiletého Jirku na rodinnou chatu, kde ho pod záminkou hry svázal. Znásilnil ho do konečníku a poté uškrtil. Dítě naložil na kolečko, přikryl a odvezl do lesíka pod Vavřincem, kde ho hodil do vodárenské jímky. Když se po Jirkovi začalo pátrat, policistům se k vraždě přiznal. Krajský soud v Plzni poslal Jaroslava B. , kterého odborníci označili za sadistického psychopata s homosexuálním a pedofilním zaměřením, na 8,5 roku do vězení, verdikt později potvrdil Vrchní soud Praha.
Po vězení musel ještě do léčebny, a tak na svobodu vyšel v roce 2010. O čtyři roky později, v roce 2014, poskytl Jaroslav B. Deníku otevřený rozhovor. „Zneužil jsem a zabil dítě. Takový čin nejde nikdy odpustit ani promlčet. Byl jsem však v té době také ještě dítě. Od čtrnácti let jsem cítil, že se mnou není všechno v pořádku. Se svými touhami jsem si nevěděl rady, a proto jsem se svěřil odborníkům. Nikdo mě tenkrát nebral vážně a nechtěl se se mnou o tom bavit. Vykopli mě zpátky do života s tím, že to samo přejde. Nepřešlo, ale došlo to tak daleko, že jsem zneužil a zabil," řekl a dodal, že je velice rád, že se nakonec našli lidé, kteří jeho nemoc dokázali dostat pod kontrolu a jsou mu stále k dispozici. „Byl jsem tehdy jako šestnáctiletý kluk potrestán vězením na osm a půl roku. Z Valdic jsem byl po šesti letech propuštěn do psychiatrické léčebny, kde jsem se léčil dalších šest let," líčil.
„Protože jsem se velice bál, abych ještě někdy někomu tak strašně neublížil, dobrovolně jsem podstoupil kastraci, aby se mé pudy snížily co nejvíce. Účastnil jsem se terapií, abych se o své nemoci dozvěděl maximum a naučil se, jak se bránit choutkám a pudům. Přehodnotil jsem svůj život a není dne, abych si na toho chlapce, kterému jsem tak ublížil a nakonec vzal život, nevzpomněl," uvedl se slzami v očích.
V Domažlicích žije stále a po dalších bezmála osmi letech podle informací Deníku pořád platí, že žije život spořádaného člověka. Podle policejních zdrojů s ním nejsou sebemenší problémy. Punc bezcitného vraha ale už bude mít navždy.
8
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
