Pití alkoholu je spojováno s mnoha typy rakoviny, včetně rakoviny prsu, tlustého střeva, jícnu, jater a úst. Alkohol dokonce vědci považují za karcinogen první třídy, což znamená, že ke vzniku rakoviny přispívá významně. 

Karcinogeny jsou látky, které rakovinu způsobují nebo přispívají k jejímu vzniku. Nacházejí se i v látkách, se kterými lidé běžně přicházejí do styku. Mnohdy jde o látky, které jsou v potravinách či nápojích, jaké lze najít prakticky v každé domácnosti. 

Druhů rakoviny je bezpočet. Různé orgány mohou postihnout různé typy nádorů a také příznaky se liší u jednotlivých pacientů.
Příznaky nejvážnějších druhů rakoviny lidé často přehlížejí. Je dobré je znát

Za karcinogenní je považováno například červené maso či uzeniny. Nepřímo spojovány s rakovinou jsou také sladké nápoje, které přispívají k nárůstu hmotnosti, což je velmi rizikový faktor tohoto závažného onemocnění.

Pět typů rakoviny souvisejících s konzumací alkoholu


1. Rakovina prsu

Souvislost mezi konzumací alkoholu a rakovinou prsu dosud nebyla jednoznačně definována. Hlavní teorie však říká, že pití alkoholu u žen před menopauzou přispívá k cirkulaci estrogenu, což je jeden z faktorů, který přispívá ke vzniku rakoviny prsu.

Podle organizace Cancer Care Ontario se u žen, které denně vypijí alespoň dva alkoholické nápoje, zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu až o 31 procent ve srovnání s těmi, které alkohol nepijí. U žen, které pijí pouze jeden alkoholický nápoj denně, se toto riziko snižuje na 10 procent.

2. Rakovina tlustého střeva

Alkohol přispívá ke vzniku rakoviny tlustého střeva prostřednictvím tvorby polypů. K ní dochází, když tělo zpracovává alkohol, který může poškodit DNA buněk tlustého střeva.

V roce 2020 studie Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci zjistila, že konzumace alkoholu souvisí s pětinou nových případů rakoviny tlustého střeva. 

V České republice je každoročně nově diagnostikováno kolem 7 700 pacientů s tímto karcinomem a přibližně 3 400 pacientů na tento zhoubný nádor zemře.

3. Rakovina jícnu

Pití alkoholu může výrazně zvýšit také riziko vzniku rakoviny jícnu. Studie McGillovy univerzity zjistila, že u těžkých pijáků bylo riziko rakoviny jícnu sedminásobné oproti abstinentům. Pokud se pití alkoholu zkombinuje s kouřením tabáku, je podle vědců šance, že nemoc propukne, ještě větší.

Rakovinou slinivky trpí nejčastěji osoby, které mají v rodině výskyt nádorů slinivky břišní, kouří, mají cukrovku, trpí chronickým zánětem slinivky či jsou obézní.
Agresivní rakovina slinivky stála život i celebrity. Odhalte ji, dokud je čas

4. Rakovina jater

Když jsou lidé nabádáni, aby se vyhýbali alkoholu, často se mluví o zdraví jater. Nejsou to řeči do větru, pití alkoholu může skutečně přispívat ke vzniku rakoviny jater a dalších onemocnění.

Souvislost mezi alkoholem a rakovinou jater však Americký institut pro výzkum rakoviny a Světový fond pro výzkum rakoviny definovaly jako „pravděpodobnou“.

5. Rakovina úst a krku

Konzumace alkoholu zvyšuje také riziko vzniku rakoviny úst a krku. Kromě toho, že alkohol mění DNA člověka a ovlivňuje jeho hormonální rovnováhu, může měnit také buněčné složení v této oblasti těla.

V důsledku toho mohou být buňky úst a krku propustnější pro potenciální karcinogeny.

Jak snížit riziko vzniku rakoviny


Nejlepším způsobem, jak snížit riziko vzniku rakoviny spojené s konzumací alkoholu, je pít, jak se říká, s mírou. Existuje však na to nějaká směrnice? Státní zdravotní ústav sestavil několik bodů, které souvisí s takzvaným kontrolovaným pitím alkoholu.

Abyste měli pití pod kontrolou, musíte pamatovat na všechny následující činitele: 

  • Druh alkoholického nápoje. Čím menší obsah alkoholu, tím lépe. Bývá užitečné prokládat alkoholický nápoj nějakým nápojem nealkoholickým. Není dobré si zvykat na jeden druh alkoholického nápoje, ale za jeden večer by se neměly různé alkoholické nápoje kombinovat. 
  • Velikost doušků. Čím menší doušky, tím lépe. 
  • Frekvence doušků. Čím delší pauzy mezi doušky, tím lépe. Mezi jednotlivými doušky je třeba zásadně položit sklenici na stůl. Může pomoci i to, že člověk dělá jiné věci než pití (tanec, rozhovor, krátká procházka na vzduchu, společenská hra, jídlo, poslech hudby apod.). 
  • Doba, po kterou pití trvá. Čím kratší doba, tím lépe. 
  • Nepít zásadně nalačno, ale jen tehdy, jestliže jsou v žaludku ještě nějaké potraviny obsahující bílkoviny. To zpomalí vstřebávání a část alkoholu na bílkovinu naváže. 
  • Pokud někdo ve společnosti pije velmi zdrženlivě, doporučuje se problémovým pijákům, aby ho napodobovali. 
  • Podle odborníků Světové zdravotnické organizace je pro zdravého dospělého člověka ještě bezpečnou dávkou alkoholu asi 20 g 100procentního lihu (16 g u ženy a 24 g u muže), což odpovídá přibližně půl litru 12° piva, dvěma deci vína nebo půl deci destilátu. Pít nad tuto dávku, třeba i kontrolovaně, s sebou už nese zdravotní rizika.

Češi a alkohol

Česká republika patří podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele. V Česku se ročně spotřebuje 100 až 150 milionů litrů etanolu, což odpovídá 10 až 14,5 litrům na jednoho obyvatele včetně dětí a seniorů. Rovněž výskyt nárazového pití alkoholu patří k nejvyšším na světě.

Přibližně polovina celkového množství spotřebovaného etanolu se zkonzumuje v pivu, 28 procent v lihovinách a necelá čtvrtina ve víně.

Prostata. Ilustrační foto.
Rakovinu prostaty nesou muži v genech. Vědci pracují na testech i vakcíně

Podle odborníků ze střediska pro drogy a závislosti Češi pijí hodně mimo jiné proto, že společnost je k alkoholu velmi tolerantní. „Postupně ale dochází k mírnému poklesu přijatelnosti užívání alkoholu,“ zmiňují zástupci střediska. 

Podle údajů střediska je pravidelné pití alkoholu přijatelné pro osmaosmdesát procent lidí. „Rovněž k reklamě na alkohol jsou Češi poměrně tolerantní - reklamu na destiláty by zakázala pouze necelá čtvrtina lidí, na víno 12 procent a na pivo 11 procent populace,“ komentuje středisko.

Alkohol a děti

Zkušenost s pitím alkoholu mají v Česku i mnohé děti a dospívající. A i když podle odborníků počet těch nezletilých, kteří pijí, klesá, čísla jsou stále vysoká a dost je i případů rizikového pití u mladistvých.

Zkušenost s pitím alkoholu má například podle jednoho z průzkumů skoro pětina jedenáctiletých dětí. U třináctiletých je to pak necelá polovina. A alkohol pily nebo pijí až tři čtvrtiny patnáctiletých Čechů. (HBSC 2018)

Bára se svou nemocí bojuje ze všech sil.
Bára s nádorem na mozku tu dnes už neměla být. O tom, jak to nevzdat, píše knihu

Mnohdy přitom nejde o pouhé "koštování", ale regulérní opíjení se. Podle statistik má až čtvrtina patnáctiletých dětí opakovanou zkušenost s opilostí. 

A jak se věkem děti blíží k dospělosti, tím větší hraje alkohol v jejich životech roli. V 16 má podle statistik s pitím alkoholu zkušenost už skoro každý (konkrétně jde o 95,1 procent šestnáctiletých), přičemž skoro 40 procent takto starých studentů v průzkumu uvedlo, že za poslední měsíc při jedné příležitosti vypili nadměrné množství alkoholu (pět a více sklenic). (ESPAD 2019)