Zákeřná borelióza: Umí se maskovat, červený flíček není jediným varováním

Lymeská borelióza svým nástupem skutečně nejvíce připomíná běžnou chřipku a vzhledem k aktuální situaci padlo podezření na koronavirus. „Pamatuji si, že jsem ten den hodně pracoval a večer už mi nebylo dobře, šel jsem brzy spát,“ vypráví mladý muž. „Byl jsem extrémně unavený a strašně mě bolela hlava. Ráno jsem měl horečku, bolelo mě už celé tělo, všechny klouby. Jelikož to bylo loni na podzim v době, kdy znovu řádila epidemie covidu, poslala mě lékařka na PCR test. Jenže ten byl negativní.“

Znovu se vypravil k praktické lékařce a následovaly odběry krve, v nichž vyšlo vyšší CRP, a proto mu opět doporučila absolvovat PCR test na covid. Ten byl znovu negativní. „Když jsem řekl, že nevím o tom, že bych měl klíště, boreliózu a klíšťovku vyloučila a dál pokračovala s testy na mononukleózu a hepatitidy. Na výsledky se čekalo snad deset dnů a mě stále tak šíleně bolela hlava, že to bylo k nevydržení. Přišlo mi, že se to každý den zhoršuje a únava stále roste. Nakonec jsem pomalu nedokázal doma vyjít schody. Když ani další vyšetření nic neprokázala, odeslala mě lékařka do neurologické ambulance v nemocnici. Celé to trvalo asi měsíc. Měsíc nepřestávající bolesti hlavy a šílené únavy.“

Ukrajincům chybí očkování. Lékař vysvětlil, o jaké možné riziko pro Čechy jde

V nemocnici Václav podstoupil lumbální punkci. Před odběrem mozkomíšního moku se provádí ještě odběr krve, který byl nakonec zásadní. „Výsledky lumbální punkce nic neprokázaly, takže to vypadalo, že jsem úplně v pořádku. Po týdnu však přišly výsledky krve a lékařka mi oznámila, že mám boreliózu v akutním stadiu. Okamžitě mi byla nasazena antibiotika na tři týdny. Měl jsem svým způsobem radost, že se konečně zjistila příčina mých potíží, protože už jsem si začínal připadat jako hypochondr,“ přiznává Macháček.

„Borelióza je extrémně variabilní nemoc se stovkami různých variací, napadáním různých orgánů v různém časovém odstupu od vzniku nákazy a s velmi nejednoznačnými možnostmi průkazu nemoci. Původce nemoci je velmi příbuzný původci syfilis, která se po desetiletí nazývala opičí nemocí – je schopna napodobit stovky jiných chorob a maskovat se za ně. Borelióza bohužel tuto schopnost od své blízké příbuzné trochu okoukala,“ vysvětluje komplikace při diagnostice neurolog a odborník na boreliózu Tomáš Bouzek.

Umí se skrýt

Nebezpečí představuje borelióza hlavně v tom, že jde ne vždy, snadno a včas odhalit. „Asi neznám nemoc, ke které by bylo vyvinuto tolik různých diagnostických testů, jejich spolehlivost jen vzácně přesahuje osmdesát procent a zdaleka ne všechny se běžně používají. Stačí pak jedno či dvě provedená vyšetření, která vyjdou negativně, a má se za to, že borelióza je vyloučena. Ale něco vyloučit je stokrát těžší než něco dokázat, na to se bohužel zapomíná,“ upozorňuje neurolog.

„Borelie jsou z pohledu schopnosti přežívat a maskovat se vysoce inteligentní. Umějí se schovávat, uspat, vytvořit si biofilm a nepustit k sobě antibiotika, hibernovat se a minimálně metabolizovat, takže se jich antibiotika nedotknou, nebo umějí obelhávat imunitní systém, případně jej nasměrovat do autoimunitních procesů,“ říká Tomáš Bouzek. U pozdě zjištěné nebo neléčené boreliózy může nastat problém, kdy borelie způsobí autoimunitní postižení. Antibiotika pak v těchto případech podle neurologa často ztrácejí na významu.

Nádorové onemocnění vaječníků: Prvotním příznakem je zvětšování břicha

„Mohu uvést případ pacienta, staršího muže, který krom únavy trpěl hlavně úpornými bolestmi trojklanného nervu. Osm let. Prodělal všechno možné a úlevu našel až ve vysokých dávkách opioidů a antiepileptik. Na nich byl utlumen s únosnými bolestmi šest a půl roku, než jsme při zoufalém vyšetřování prokázali PCT testem boreliózu v mozkomíšním moku. Nikdy žádné protilátky neměl, v krvi ani v moku. Po pár týdnech na léčbě vysadil opioidní analgetika, bolesti zcela ustaly a omládl o víc než deset let. Jde samozřejmě o raritu, ale ukazuje to právě na složitost už jen stanovení diagnózy,“ podotýká Tomáš Bouzek.

Klíště jsem neměl

Václav Macháček se ani po dobrání antibiotik necítil dobře, stále ho bolela hlava. „Volal jsem volal na neurologii a tam mi řekli, že mám přijít, až bolest bude nesnesitelná, a ani na kontrolu už k nim nemusím. Všechno ať si řeším s praktickou lékařkou. Ta mi zase řekla, že neví, co by se mnou měla dělat, že si tohle musím řešit s neurology. Doktoři si mě přehazovali jak horkou bramboru. Postupně bolest hlavy odeznívala, ale celkově mě dennodenně bolela hlava ještě skoro čtvrt roku. Nicméně jsem měl štěstí, že se borelióza nestačila rozvinout a teď už jsem v pořádku,“ uzavírá Václav.

Podle neurologa většině lidí v začátečních stavech boreliózy stačí léčba antibiotiky na pár týdnů. Navíc připouští, že i kdyby v tomto případě praktická lékařka nechala nabrat sérologie na boreliózu hned na začátku, mohly by vyjít výsledky negativní. „Někdy se protilátky tvoří až za delší dobu, někdy je jeden test nezachytí vůbec. Jediné, co vidím jako velký omyl, je otázka po klíštěti. I u klíšťové encefalitidy, která prakticky nemá jiný mechanismus přenosu než kousnutí klíštětem a má krátkou inkubační dobu, ví o parazitovi jen méně než polovina nemocných. Takže brát klíště za kritérium vylučující nemoc je nesmysl, zvláště když u boreliózy je možných mechanismů přenosu popsáno víc.

Nicméně i u tohoto případu je možné, ža kdyby na boreliózu nikdo nepřišel, tak za tři až pět měsíců bolesti hlavy odezní i bez podání antibiotik a dotyčný bude bez obtíží. Velká část těch, kteří se potkali s boreliózou se uzdraví bez zásahu lékaře,“ podotýká neurolog Bouzek a poukazuje na výzkum protilátek na klíšťovou encefalitidu, který proběhl v Rakousku. V hodně promořených venkovských oblastech mělo protilátky skoro osmdesát procent populace a z toho jen velmi málo vědělo o prodělání boreliózy. U ostatních proběhla jako divná chřipka s bolestmi hlavy či ještě lehčeji.

Nemoc navždy?

Borelie mohou v těle zůstat a nemusejí škodit, pokud jsou správně uspané či „hlídané“ v nějakém bezpečně vymezeném prostoru. „Jeden z lékařských vtipů říká, že zdravý člověk je jen nedostatečně vyšetřený. Pokud vymizejí příznaky a pacient se cítí dobře, může mu být jedno, kolik mikrobů mu v těle zůstává. Jde jen o to, aby dobře fungoval imunitní systém a držel je v patřičných mezích. Ale samozřejmě pokud člověk prodělá nějakou závažnější formu boreliózy, je rozumné pár kontrol včetně laboratorních vyšetření s delším odstupem udělat, abychom měli přehled a třeba zamezili dalším komplikacím,“ dodává Bouzek.

Každá desátá Češka trpí tajemnou ženskou chorobou. Léčit ji lze i hormony

„Vzpomínám si na jednu pacientku, mladé děvče s kolísavými otoky kloubů, které se zklidnily po jednom přeléčení angíny. V krvi žádné známky boreliózy nebyly, tak jsme se dohodli, že přijde, až pokud jí nějaký kloub oteče a půjde z něj dobře odebrat nitrokloubní tekutina. Objevila se za necelé dva roky, v krvi stále nebylo nic, ale v kolenním výpotku jsme našli protilátek i borelií dostatek. Dostala antibiotika, kolega ortoped odstranil i nitrokloubní výstelku a měla pokoj přes deset let. I takhle může proběhnout borelióza,“ doplňuje neurolog.

S vakcínou se nepočítá

Dlouhodobě se mluví i o tom, že by proti borelióze měla být vyvinuta očkovací látka. Podle neurologa Bouzka to ale není příliš reálné. „Zatím všechny ztroskotaly na tom, že měly mnoho vedlejších účinků na imunitní systém. To je u borelií opravdu vyhlášená specialita. Takže nepočítám, že se něčeho takového dožiji.“