Vše začalo v roce v roce 2003, krátce poté, co obžalovaný oslavil své patnácté narozeniny. Dívce v té době bylo teprve jedenáct let. V péči ji měla matka obžalovaného, kterou dívka dlouhý čas považovala také za svou matku. Svého strýce, který ji jako dítě začal pohlavně zneužívat, považovala za bratra.

Vše vyplulo na povrch až po letech, když se dívka svěřila své spolužačce na učilišti, svému příteli a po nějaké době i sestře obžalovaného. Kriminalisté se tak celou záležitostí začali zabývat s poměrně dlouhým časovým odstupem.

„Spolehlivě jsme prokázali vinu obžalovaného, i přesto, že on od počátku svou trestnou činnost popíral," uvedl předseda senátu Jan Špeta.

Vyhrožoval jí

To, že se dívka na policii obrátila až po letech, je podle jeho slov v takovýchto případech úplně normální. „Ona váhala s oznámením, protože se bála," řekl k tomu Špeta.

Když k sexuálnímu násilí docházelo, obžalovaný dívce vyhrožoval, že pokud někomu něco řekne, tak ji zabije. Jakmile se o kauzu začala zajímat policie, rodina se k dívce obrátila zády a naopak ji nabádala k tomu, ať trestní oznámení stáhne.

„Výpověď poškozené byla sice jediným přímým důkazem, ale soud neměl důvod jí nevěřit. Věrohodnost dívky navíc podpořil znalecký posudek psycholožky Karolíny Malé, která uvedla, že poškozená by si něco takového těžko vymyslela," zdůvodňoval rozsudek Špeta.

Obhajobu obžalovaného, který tvrdil, že jeho neteř si vše vymyslela, protože mu závidí majetek, označil Špeta za nelogickou. „Je to taková klasická obhajoba, kterou pachatelé této trestné činnosti používají. Za svou praxi jsem se ještě s ničím jiným nesetkal. Vždy je to stejné," podotkl předseda senátu.

„Obžalovaný s poškozenou vyrůstal v jedné domácnosti, znal její věk, viděl, jak dospívá. V podstatě měl dívku po ruce, kdykoli se potřeboval ukojit," doplnil s tím, že mladý muž viděl takový vzor bohužel i ve své rodině.

Poškozené je dnes 22 let. Žije v jedné obci na Karlovarsku.