Podle Jiřího Zíky, ředitele Cermatu, jenž maturity organizuje, nejhůře končí zpravidla učiliště. Na plzeňském SOU stavebním absolvovalo písemnou zkoušku 19 maturantů. Mateřštinu složilo 11. Matematiku si zvolilo 14 středoškoláků, přičemž test musí opakovat čtyři. „Určitým způsobem ale výsledky považuji za úspěch. Přeci jenom k nám chodí žáci, kteří mají na základní škole trojky čtyřky. Vzdělávání u nás je samozřejmě jiné než třeba na gymnáziu. Všeobecným předmětům se nevěnuje taková pozornost, naši žáci chodí každých čtrnáct dní na praxi,“ uvedl zástupce ředitele pro teoretické vyučování Vladimír Světlík. Roli podle něj hraje rovněž skutečnost, že někteří nastoupí pouze na učební obor, až později se rozhodnou dodělat nástavbu ukončenou maturitou.

Pokud středoškoláci nezvládnou didaktické testy napoprvé, většinou mají problémy též při dalším termínu. „Letos jsme měli pět repetentů, češtinu neudělal nikdo. Vypadnou z výuky, pak to těžko dohánějí,“ odůvodnil Světlík.

Podle zástupce ředitelky Střední odborné školy ve Stříbře Davida Junka se s obtížemi u maturity potýkají většinou žáci, kteří nepatří mezi premianty. „Na druhou stranu zrovna letos výkon jedné studentky tak ovlivnil stres, že neuspěla, což jsme nečekali,“ sdělil. Doplnil, že ze 40 maturantů v češtině obstálo 90 procent. Matematiku si vybrali tři, pouze jeden nemusí zkoušku opakovat. „Z 35 lidí prošlo testem z angličtiny 75 procent. Němčinu jeden student zvládl, druhý ne,“ vyčíslil Junka.

Lepších výsledků oproti loňsku dosáhli studenti klatovské průmyslovky. Matematiku, angličtinu ani němčinu nemusí nikdo absolvovat znovu. U češtiny propadlo šest maturantů ze šedesáti.