Ten se v minulých letech proslavil útoky na kolem projíždějící závodní kanoisty z blízké loděnice, letos si ale zatím s nálety na ně dává pokoj. Připravil ale další překvapení plzeňským ornitologům. Nejprve je zaskočil třetím hnízdem, kam samice snesla vejce, teď ochránci přírody přemýšlí, kam se většina vajec poděla.

„Zatímco na okolních rybnících to letos s přírůstkem u labutí nevypadá špatně, tak Trenér na Radbuze pod papírenskou lávkou se svou samicí mají opravdu zase smůlu. Když už uhlídali hnízdo a vejce před velkou vodou, tak jim za poslední dva týdny zůstalo na hnízdě z původních pěti vajec jen jedno! Co se na Radbuze děje a odehrálo, je pro nás záhadou,“ uvedl Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů DESOP Plzeň.

Letošní hnízdění tohoto páru přináší pracovníkům stanice jen komplikace. Hned od začátku jim hatil snahy o jeho přesunutí do bezpečí po proudu na řeku Berounku co nejdále od lidí a z nevhodného městského prostředí. „Labutě byly od prvního okamžiku velice ostražité a zejména samice byla nepolapitelná. Poté, co jsme je přestali pronásledovat, postavil  labutí pár celkem tři hnízda a do jednoho z nich, nejblíže k loděnici, snesl celkem pět vajec,“ rekapituloval Makoň.

Známý labuťák Trenér přelstil se svojí partnerkou plzeňské ornitology. Nejen, že dvojice odolala všem pokusům o odchycení, ale ještě si postavila tajné hnízdo, v němž už sedí na vejcích.
Trenér s partnerkou přelstili ornitology, labutí pár si postavil třetí hnízdo

Hnízdo poté odolalo všem třem přívalovým vlnám a prudkým dešťům, které spolu s uměle regulovaným korytem řeky snůšku ohrožovaly. Labuťák, kterému se před tím podařilo alespoň nasadit celosvětově používanou ornitologickou červenou krční značku, chránil hnízdo a samici vždy vytrvale, i když letos se alespoň ‚usmířil‘ s místními kanoisty a vodáky.

Zato letos musel, zřejmě i díky své popularitě, pár při hnízdění odolávat velkému zájmu veřejnosti. „Když už vše vypadalo alespoň na vodě téměř idylicky, musel labutí pár odolávat návalu a opakovanému rušení těmi, co chodili kolem řeky. Selfíčka, volně pobíhající a venčící se psi, nesmyslně naházené pečivo na hnízdo, odpadky atd. Místní se dokonce rozdělili na dvě skupiny, rozhádali se a to, co se kolikrát odehrávalo na břehu nad hnízdem, nemělo obdoby,“ kroutil hlavou zkušený ornitolog.

V prostředku týdne, v době, kdy už by se měla mláďata líhnout, Makoň labutě kontroloval a samice už zahřívala pouze jedno vejce. „Proč se tak stalo, je pro nás záhada. Predátor do velikosti lišky velké labutí vejce v tlamě neodnese. Samice na vejcích spolu se samcem sedí téměř nepřetržitě a dostat se do blízkosti hnízda tak, abyste vejce zpod labutě sebrali, mi přijde téměř nemožné. Navíc hnízdo je téměř pod nepřetržitým dozorem, a to jak jeho strážců, tak i těch, kteří nechápou, že čím blíže jsou k hnízdu, tím více ptáky ruší. Co se na hnízdě stalo a proč, opravdu nejsem schopen odhadnout. Snad to bude pro labutí pár informace, že v dalších letech mají zahnízdit raději jinde, mimo městské prostředí naší lidské divočiny,“ uzavřel Makoň.

Ochránci se snaží na Radbuze v Plzni odchytit labuťáka Trenéra s partnerkou. Zatím marně.
Ochránci se snaží odchytit labuťáka Trenéra s partnerkou. Zatím marně

Po zahnízdění páru bylo v původních plánech plzeňských ochránců odchytit dospělé labutě i s mláďaty a přesunout všechny na bezpečnější lokalitu. Každý rok totiž čerstvě vylíhnutá mláďata většinou brzy popadala pod vysoký, strmý a pro labutě nepřekonatelný jez u Mrakodrapu a tím hnízdění většinou i skončilo. Teď, pokud dojde k úspěšnému vylíhnutí vejce, budou muset ornitologové odchytávat ostražitý pár jen s jedním potomkem.