Návštěvníkům ukáže desítky exponátů, navíc je seznámí i s tím, jak se zkřemenělé rostliny brousí. Součástí je také vyobrazení krajiny a rostlin Plzeňska v období přelomu karbonu a permu. Novinářům o tom řekl kurátor výstavy Jan Bureš.

"Na Plzeňsku jsou zkřemenělá dřeva hojně rozšířená v uloženinách karbonských vrstev. Časté jsou jejich nálezy na polích například u obcí Zbůch, Nýřany, Tlučná a Chotíkov," uvedl.

Takzvaná plzeňská karbonská pánev, v minulosti oblast těžby uhlí, je dlouhá 50 a široká zhruba 20 kilometrů. Nejvíce nálezů v regionu pochází právě z ní, mnoho kusů zkřemenělých dřev bylo nalezeno v šachtách při těžbě uhlí, v lomech na arkózy, v pískovnách a kaolinkách.

Na výstavě jsou k vidění samorosty velkých kmenů a z nich vytvořené esteticky působící zrcadlově lesklé nábrusy. Na fotografiích je zachycena i anatomická stavba zkřemenělých rostlin. Podle Bureše se zkřemenělá dřeva nacházejí často jako dekorace na zahradách a skalkách. "Sběratelé z nich vytvářejí dekorativní artefakty upravené do vysokého lesku," uvedl.

Badatelé zase zkoumají, jak vypadaly rostliny, ze kterých dřeva pocházejí, jakou měly anatomickou strukturu, jak byla společenstva rostlin druhově bohatá, v jakém prostředí rostla. Expozice ukazuje například zkřemenělé kmeny kordaitů a konifer neboli jehličnanů rostoucích v období prvohor, a to takzvaného líňského souvrství, včetně fotografií jejich specifických anatomických struktur a obrazových rekonstrukcí.

Návštěvník může vidět velké soubory nábrusů kmenů zkřemenělých dřev také z Podkrkonoší a z Kladensko - Rakovnicka. "Zvláštní pozornost je věnována anatomickému průzkumu a druhovému zařazení dvanáctimetrového zkřemenělého kmenu, který leží před budovou Západočeského muzea v Plzni," doplnil Bureš. Součástí výstavy je i projekce animovanému filmu o vzniku a vývoji života na Zemi.

Vystavené rostliny pocházejí nejen ze sbírek Západočeského muzea, ale i od soukromých sběratelů.

Výstava vznikla jako součást výzkumného projektu oddělení paleontologie muzea a potrvá do 10. února.