Spadne člověku srdce do kalhot, nebo si s ledovým klidem bude prohlížet krajinu. Bude to letadýlko házet, až se začne zvedat žaludek, nebo zůstanou žaludeční šťávy na svém místě?

To se rozhodl vyzkoušet na vlastní kůži redaktor Deníku v nedalekém aeroklubu v Letkově, když nasedl do ultralehkého letounu. V něm si (pochopitelně i s pilotem) užil zhruba čtyřiceti minut letu, kdy se vznášel nad Plzní a okolím.

Je devět hodin ráno, oblačná obloha a vane mírný vítr – ideální počasí pro vyhlídkový let. Díky pozvání členů Klubu ultralehkého létání při Aeroklubu Plzeň – Letkov nasedám spolu s pilotem Václavem Králem do letounu TL 2000 Sting Carbon.

Po nezbytném zahřátí motoru na provozní teplotu popojíždíme na travnaté ploše letkovského letiště na start z dráhy 26. Pilot rádiem oznamuje vzlet a já se zhluboka nadechuju, abych se psychicky připravil na následující minuty ve vzduchu.

Vzhůru do oblak

Asi po třech stech metrech se kola odlepují od země. Palubní deska před námi je plná přístrojů, pilot upozorňuje na rychloměr, výškoměr, umělý horizont, GPS či radiostanici. Ani všechno nestačím sledovat. Jenom vnímám, že pod námi je zámek Kozel.

Za chvíli míjíme rychlostí 200 kilometrů v hodině dominantu Plzeňska Radyni. Stejnou rychlostí pak směřujeme nad plzeňské náměstí.

Z kabiny letadla je nádherný výhled na celé město i okolní krajinu. Už chápu, proč je mezi lidmi o vyhlídkové lety takový zájem. Z Plzně dále pokračujeme západním směrem k přehradě Hracholusky. Let je klidný a cítím se docela bezpečně. Obavy z nepříjemných pocitů či nestability ultralightu se naštěstí nepotvrdily.

„Naprostá většina medializovaných nehod ultralightů je dána neukázněností pilotů a zbytečným hazardováním. Pokud dodržujete základní pravidla, nepřeceňujete své síly a správně vyhodnotíte počasí, můžete ultralightem klidně překonat Alpy a doletět až k moři," nabízí lákavou variantu pilot.

My ale bohužel k velehorám nemíříme. Po zhruba čtyřiceti minutách ve vzduchu se vracíme kolem boleveckých rybníků a nad meandry řeky Berounky obloukem zpět k Letkovu.

Hladce dosedáme na dráhu a já si mohu v klidu a s dobrým pocitem pevné země pod nohama vyslechnout další informace. Zájemci o ultralehké létání prý mohou navštívit letkovské letiště a přihlásit se k výcviku do letecké školy Vair nebo Franta air.

Loučím se s pilotem a dozvídám se ještě, že stejně jako já byli z vyhlídkového letu nadšeni při nedávné návštěvě i američtí veteráni, kteří osvobodili Plzeň.