Nepomucký, který se narodil někdy kolem roku 1340, se přitom stal předmětem úcty už po své smrti na mučidlech v roce 1393. Cyriaci jej pohřbili ve svém kostele sv. Kříže a na místě později zbudovali chrámovou kapli. Už před rokem 1416 ale byly jeho ostatky přeneseny do Katedrály sv. Víta, tedy ještě za doby vlády krále Václava IV., který stál za jeho smrtí. „Už v té době měl obrovskou úctu nejen u lidu, ale i u církve,“ vysvětlila ředitelka Svatojánského muzea v Nepomuku Štěpánka Kodýdková.

Za smrtí Nepomuckého, byly spory mezi církví a králem, který chtěl oslabit její vliv. „Král s arcibiskupem Janem z Jenštejna byli dříve dobří přátelé, ale po morové ráně roku 1380 se jejich cesty rozešly. Jan z Jenštejna se na rozdíl od krále, který žil hodně nevázaným životem, změnil myšlení a přimknul hodně k víře,“ připomněla jeden z důvodů rozchodu bývalých přátel.

Jádrem sporu, který vyvrcholil tragédií, pak byla volba nového opata v Kladrubském klášteře. Král chtěl dosadit svého a založit nové biskupství, církev ale vybrala Olena, muže ze svých řad. „Tuto volbu potvrdil jeho generální vikář Jan z Pomuku,“ zmínila Kodýdková i tehdejší jméno Nepomuku.

Svítilo pět hvězd

Při jednom z následných jednání mezi znesvářenými stranami chtěl rozzuřený král arcibiskupa i s jeho pobočníky zajmout. Arcibiskupovi se sice podařilo utéct, ale ostatní skončili ve vězení. Nepomucký následné mučení, na němž se osobně podílel i král, snad i kvůli slabší tělesné konstituci nepřežil a jeho tělo bylo večer 20. března 1393 svrženo z Karlova mostu do Vltavy. O několik týdnů později je našli rybáři. „Podle legendy tělo nalezli díky tomu, že nad místem svítilo pět hvězd. I proto je má Jan ve svatozáři, a to jako jediný světec kromě Panny Marie,“ pokračovala ředitelka muzea.

Arcibiskup kvůli smrti Jana z Pomuku podal na krále kvůli jeho jednání i žalobu k papeži. „Obliba Jana Nepomuckého u lidi pak rostla a svatojánský kult se rychle šířil, možná i díky tomu, jak zemřel. Pomohla tomu asi i pozdější známá legenda, že byl zpovědníkem královny Žofie a nechtěl prozradit její zpovědní tajemství,“ domnívá se Kodýdková.

Proces svatořečení byl ale po divokém průběhu dalších let, zahájen až v roce 1715. Součástí kultu se stal i svatojánský jazyk, který byl nalezen při exhumaci v roce 1719 a byl v té době považován za jeden ze zázraků, kterých měl ale Jan Nepomucký udělat celou řadu, například záchranu tonoucího děvčete ve Strakonicích. „Výzkumy v roce 1972 ale ukázaly, že domnělý jazyk je mozkovou tkání. Prokázaly také, že Jan ve Vltavě neutonul, ale byl do ní hozen již mrtvý,“ připomněla ředitelka.

30 000 Janů v Evropě

Svatojánský kult čelil i svému znevažování už při pokusech o jeho povýšení mezi světce, v době národního obrození i v časech vzniku republiky. Že je ale stále silný, ukázaly Svatojánské oslavy v roce 1929, kdy pátera Jan Strnada napadlo založit v Nepomuku muzeum. To vzniklo o rok později, v 50. letech jej ale zavřeli komunisté. Obnoveno bylo v roce 2015 páterem Vítězslavem Holým. „Socialismus povědomí o Janu Nepomuckém hodně utlumil, ale v posledních deseti letech se situace hodně změnila. Lidé si uvědomují, jakého patrona a bohatou historii tady máme,“ dodala Kodýdková.

O tom, že svatý Jan Nepomucký je opravdu celosvětovým pojmem svědčí i jeho 30 000 zpodobnění jen v Evropě, ve světě jich pak je přes 60 000. Jeho kult se rozšířil hlavně do Latinské Ameriky, své stopy zanechává i v Asii, například na Filipínách. „Do Jižní Ameriky přinesli povědomí o Janu Nepomuckém hlavně misionáři, ať už jezuité nebo dominikáni. Hodně tomu pomohli i Habsburkové, kteří založili jedno z partnerských měst Nepomuku San Joao Nepomuceno v Brazílii. Takových měst je ale víc, například San Juan Nepomuceno v Kolumbii, Nepomuk najdete i v Severní Americe,“ uvedl Václav Česák z Matice sv. Jana Nepomuckého. „Takový věhlas určitě nemá nejen žádný z českých světců, ale ani žádný jiný Čech,“ doplnil známý sochař.

Jan Nepomucký

Narodil se kolem roku 1340 v tehdejším Pomuku, jeho otcem byl rychtář Velflín, o matce nejsou doložené žádné údaje. Pokřtěn byl v kostele sv. Jakuba Staršího, v té době jediném kostele v širokém okolí. Na místě, kde měl stát jeho rodný domek, dnes stojí kostel sv. Jana Nepomuckého, před jeho svatořečeným byl zasvěcený sv. Janu Křtiteli.

V roce 1381 se Nepomucký stal bakalářem práva na pražské univerzitě, v roce 1383 – 1387 studoval na univerzitě v italské Padově, kde se stal i rektorem pro zahraniční studenty. Mezitím už byl v roce 1380 veřejným notářem v Praze a stal se sekretářem arcibiskupa Jana z Jenštejna. Po návratu z Itálie, kde získal titul doktora práv církevního i občanského, byl jmenován na pozici arcibiskupova generálního vikáře.

Sv. Jan Nepomucký bývá zobrazován v kanovnickém rouchu, v jedné ruce drží kříž, ve druhé palmový list jako symbol mučednictví a vítězství. Může být zobrazen i s prstem před ústy na znamení udržení zpovědního tajemství. Je zemským patronem Čech a Bavorska. Mimo jiné je také patronem uchování zpovědního tajemství, cestování, poutníků, mostů, všech vod, všech řemesel spojených s vodou, vdov a sirotků.