„Náš projekt je o pochopení vztahů mezi lidmi a odpadem, který produkují. To, co se jeví jako nechtěné a relativně nezajímavé, to, čeho se zbavujeme, nám přináší skutečně hodně informací o našich životech," sdělil vedoucí Plzeňského garbologického projektu, antropolog Daniel Sosna.

Do zkoumání odpadu se vědci položili skutečně důkladně. „Z uvedených oblastí jsme odpad nejprve svezli a potom jsme ho na skládce, kde nikomu nevadíme, detailně rozebrali. A to každou položku, do každého párátka, do každého cigaretového špačku… Zaznamenali jsme váhu, fotili jsme, co to je značku, jestli je to zkažené, snažili jsme se prostě získat co nejvíce informací," vysvětlil Sosna.

„Fyzicky to vypadá tak, že máme pytle s odpadem, které vysypeme na takové síto, které jsme si nechali speciálně udělat. Dva lidé to v rukavicích a rouškách třídí. Pomocí tabletů pak naše poznatky přímo v terénu digitalizujeme," prozradil Sosna.

Průzkum ukázal, že obyvatelé staršího panelového sídliště Vinice a mladé moderní čtvrti Sylván se neliší v tom, kolik odpadu vyhazují. Velké rozdíly však vědci zjistili v tom, co ve které čtvrti v popelnicích končí. „Lidé na Vinicích třeba často vyhazovali maso, chléb nebo zeleninu. Naopak na Sylvánu jsme velice často narazili na nedopité plastové lahve s různými nápoji. Velice často jsme naráželi na celé ještě zabalené krabičky s pytlíkovým čajem. Rukama nám prošla i čokoláda, do které někdo jen kousl a zbytek celý vyhodil," podivuje se Sosna. V kontejnerech na Sylvánu antropologové našli i drahé značkové oblečení.

Co se týče recyklace, skončily obě čtvrti podobně. Stejně tak i vesnička na Tachovsku. „Ukázalo se, že nejenom v těchto plzeňských čtvrtích, ale i ve vesnickém prostředí se objevuje velké procento materiálů, které se dají recyklovat. Existuje předsudek, že když jsou lidé vzdělanější, recyklují lépe. Ale není tomu tak, ukazuje se, že prostředí nemá moc velký vliv. Když se pak s lidmi bavíme, v podstatě všichni přiznávají: ano, mělo by se, děláme, třídíme. Realita je však ve skutečnosti odlišná," varuje Sosna.

Po prvních dvou výzkumných sezonách se chtějí vědci přesunout zase jinam, spíše do prostředí venkova. Zaměří se také více na cizince.

Podle průzkumníků jsou například rozdíly v tom, jak se stravují obyvatelé vesnic a měst. „Ten rozdíl je zejména v pestrosti. Tam to bylo hodně markantní. Ve vesnickém prostředí, kde je i ta skladba obchodů jiná a mnohem menší než ve městě, se v odpadu objevovaly stále stejné věci, naopak ve městě lidé konzumují pestřejší stravu, protože mají větší možnost výběru," uvedl antropolog Sosna.

V hledáčku vědců budou také cizinci, kteří u nás žijí. „Na západě Čech je jich hodně. Cizinci mají kulturní zvyklosti, které si s sebou nesou. My zjišťujeme, že skutečně velkou doménou lidské kultury je stolování. Například na Vinicích jsme objevili hodně odpadků od sladkostí z Ukrajiny. Takže to vypovídá o tom, že těm lidem například i v jejich ekonomické situaci stojí za to, aby si ty své sladkosti nějakým způsobem sehnali," říká Sosna.