Milovali se i nenáviděli. Často se hádali, nechybělo násilí. Vztah jako na houpačce, který skončil tragicky a Michaelu Šrámkovou z Oloví na Sokolovsku dostal až na před soud.
Sedmatřicetiletá žena se totiž letos v březnu po hádce pokusila zabít svého přítele. Soudci ji ve středu poslali za pokus vraždy na šest let za mříže. Rozhodnutí není pravomocné, matka dvou dětí se ještě v jednací síni odvolala.
Vše se stalo 6. března po půl druhé ráno. Partneři byli opilí a začali se hádat. Slovní přestřelka se po chvíli svrhla ve fyzickou. „Jednala jsem pod tlakem ve strachu o život svůj a svých blízkých. Pak už jsem se nedokázala ovládnout," uvedla před soudem žena, která svého partnera bodla několikrát nožem do zad. Muže zachránila pouze včasná lékařská pomoc.
Michaela Šrámková se během hlavního líčení stavěla do pozice týrané ženy. „Trvalo to jeden a půl roku, omezování osobní svobody. Velice lituji toho, co se stalo. Celý život jsem s lidmi vycházela dobře," kála se žena, podle znalců inteligentní osobnost, u níž je však alkohol katalyzátorem emočně vypjatých situací.
Druh připustil násilí
„Partner obžalované částečně připustil, že vztah nebyl optimální a že často docházelo k fyzickým napadáním z obou stran. Co se týče týrání, soud o něm však kromě výpovědi obžalované neměl důkazy," uvedl předseda senátu Tomáš Bouček. Šrámková na svého druha sice několikrát volala policii kvůli neoprávněnému vniknutí či rozházení věcí, fyzický útok ovšem policisté neevidují. „Přikláníme se k tomu, že se jednalo o divoký vztah. Na jedné straně láska, na druhé straně nenávist a hádky," řekl Bouček.
Ženě původně hrozilo deset až osmnáct let vězení. Soudci se ale vzhledem k ženině doznání, bezúhonnosti a možnosti příznivého návratu do společnosti přiklonili k uložení výrazně nižšího trestu. Poškozený rovněž nemá žádné závažnější trvalé následky.
Vražda vs. zabití
Obhájce Šrámkové Jakub Fišer soudu též navrhoval překvalifikování z vraždy na trestný čin zabití, kde je sazba od tří do deseti let a připadá v úvahu uložit podmínečný trest. „Nesmíme opomenout lidskou stránku. Musíme se vžít do její situace. Ona dlouho prožívala psychický a fyzický teror. Policie nepomohla a ona pak propadla beznaději a dopustila se takovéhoto zoufalého jednání," vysvětlil obhájce Jakub Fišer.
Soudci se však s jeho výkladem neztotožnili. „Pečlivě jsme se tím zabývali. Ale museli jsme se přiklonit k pokusu vraždy. Obžalovaná muže bodla, když stál zády k ní. Musela si být vědoma, že nožem s čepelí dlouhou 17 centimetrů může způsobil jeho smrt," podotkl Bouček. Podle názoru trestního senátu žena sice byla ve stavu silného rozrušení, ale nejednala z okamžitého strachu, úleku či zmatku, tedy tak, jak je popsán trestný čin zabití.
„Nebyl to harmonický vztah. Ano, lidský pohled je věc jedna, ovšem formální znaky trestného činu, čímž jsme vázáni, jsou věcí druhou," zdůvodňoval rozhodnutí soudu Bouček.
Duševní masochismus
Podle Karolíny Malé, znalkyně z oboru psychologie, Šrámková často trpěla výčitkami svědomí, co to má vlastně za vztah. Šlo o duševní masochismus. To, že druha opakovaně vzala zpátky, jak bývá v podobných případech pravidlem, je podle Malé reakce emotivní, nikoli racionální. Duševní poruchou žena netrpí, projevuje se však u ní histrionská osobnost, zjednodušeně řečeno hysterie.
Návrat do normální společnosti je podle ní příznivý. „Chytrý člověk vždy najde více řešení a paní Šrámková chytrá je," uvedla znalkyně.
Případem se nyní bude zabývat Vrchní soud v Praze, ke kterému se žena odvolala. Státní zástupce se práva na odvolání vzdal, takže soud vyšší instance trest již nemůže zvýšit, neboť nemůže rozhodnout v neprospěch obžalované.