„Je to velmi smutné. Právě tuto pohádku zde v současné době připomíná výstava, kterou před dvěma lety slavnostně zahájil filmový princ herec Trávníček,“ řekl kastelán hradu Lukáš Bojčuk.

Zesnulou herečku měla velmi ráda i Marie Brožová. „Pro mě byla paní Šafránková vždy Popelka, asi je to tím, že jsem tady ze Švihovska a tak je pohádka mojí srdeční záležitostí. Ale i jinak byla paní Šafránková moc milá herečka. Jen mě trochu mrzí, že jsme neměli možnost ji tu potkat osobně, že sem také nepřijela,“ sdělila Deníku Brožová.

Libuše Šafránková na archivním snímku
Filmové stopy Libuše Šafránkové vedou i na západ Čech, podívejte se

Na Tři oříšky pro Popelku jako na mimořádné dílo vzpomínal před lety i dnes už zesnulý režisér Václav Vorlíček.

„Bylo to práce, která vznikala v mimořádných okolnostech. Ale ty okolnosti jsme si museli sami vytvořit. Třeba jen tím, že jsme scénář nabídli ke koprodukci DEFA (pozn. Státní filmová výrobna NDR). Tím se nám zdvojnásobil rozpočet a já jsem mohl dát filmu takovou výpravu, jakou si zasloužil. Nebo například i to, že mě napadlo přeložit děj z letního období do zimy. To dalo filmu pěknou atmosféru, která jej předurčila pro vánoční čas. A ještě jeden důležitý faktor nám zahrál do karet. Ten faktor se jmenuje Štěstí. Nevím, jestli štěstí je On, nebo Ona, ale ten fiktivní tvor stál při nás. Asi se mu s námi líbilo. To se projevilo například tak, že každý z herců a hereček, které jsem oslovil, měl právě čas. To se stává málokdy. Nebo že sníh nám napadl v momentě, kdy jsme ho potřebovali. A mnoho dalších maličkostí, které když neklapou, tak se natáčení stává trápením,“ vzpomínal Vorlíček.