Studii zaměřenou na elektrokola, elektrokoloběžky, jednokolky, kola, segwaye, skateboardy, longboardy a další prostředky mikromobility si nechalo zpracovat město Plzeň, protože v jeho ulicích těchto vozítek živelně přibývá. Ve 170 tisícovém městě by se podle studie mohlo pohybovat až 700 těchto sdílených dopravních prostředků. Z toho asi 400 kol, 200 elektrokoloběžek a 100 elektrokol.

„Vedení města ale není zatím přesvědčené o správnosti této cesty. V podstatě tu studii ani neschválilo, vzalo ji pouze na vědomí, protože zkušenosti z ostatních měst, konkrétně se sdílenými elektrokoloběžkami, jsou tak rozporuplné, že se město na toto pole pouštět zatím nechce,“ vysvětluje náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar s odkazem na nedobré zkušenosti z jiných velkých měst.

Na mysli má především rychlou a nebezpečnou jízdu po chodnících, ohrožování chodců a povalující se elektrokoloběžky v ulicích města, kde překáží nevidomým, vozíčkářům nebo třeba rodičům s kočárky. „Právě to jsou přesně ty důvody, proč od toho ostatní města ustupují. V Praze je to dnes velké téma a v Paříži proběhlo nedávno referendum, kde téměř 95% Pařížanů řeklo, že je tam nechtějí. Proto si zatím nemyslíme, že by se sem měla tato služba rozšířit,“ dodává Tolar.

Kruhový objezd u Makra na Nové Hospodě v Plzni. (archivní foto)
Plzeň porcovala medvěda. Miliony půjdou na byty, školy, křižovatku i zoo

V ulicích Plzně se navíc už tak prohání velký počet soukromých elektrokoloběžek. A řada obyvatel z toho není nadšená právě kvůli často riskantní jízdě některých jejich uživatelů. „Dneska se tady prohání na koloběžkách kdekdo, to mi přijde hodně nebezpečné. Zvlášť tady ve městě. Najednou z ničeho nic ji má člověk za sebou, neslyší ji do poslední chvíle,“ zlobí se pětašedesátiletý Jan Hrubý z Plzně.

Právě pádem z koloběžky nebo srážkou s ní vznikají ty nejhorší úrazy, protože jsou nečekané a chodce ani jezdce nic nechrání. A to přesto, že z pohledu zákona jsou jezdci na koloběžkách považováni za cyklisty a platí tak pro ně dodržování stejných pravidel. „Určitě bude potřeba legislativní úprava, protože živelnost jejich provozu v této podobě je opravdu hodně nebezpečná,“ upozorňuje Tolar.

Výše uvedená studie pomáhá zabránit i nekontrolované expanzi těchto vozítek v ulicích města a doporučuje, kde by měla vznikat takzvaná „hnízda“ sdílených prostředků. Město by se mělo podílet zhruba 12 korunami na jedno půjčení dopravního prostředku, za což by při 700 sdílených prvcích na jeho území platilo celkem asi 22 milionů Kč. „Pak je otázkou, jestli by se o to neměla snížit úhrada prokazatelné ztráty, kterou dáváme městským dopravním podnikům (letos má činit kolem 1,2 miliardy Kč). Ale důvodem toho je spíše dostat lidi z aut na sdílené prostředky než z MHD,“ uvažuje Tolar.

V Plzni letos opravy čekají také frekventovanou křižovatku u Belánky
Plzeň čekají velké letní uzavírky. Největší bude na Slovanech

Podle náměstka primátora Pavla Bosáka je vše zatím ve fázi úvah a není žádná shoda na na tom, jakým způsobem a v jaké míře bude Plzeň mikromobilitu včetně elektrokoloběžek dále zavádět. Zatím město podporuje systém sdílených kol a normálních koloběžek. V Plzni je nyní 80 sdílených kol a 35 koloběžek organizace Kolemplzně.cz a město na to přispívá 350 000 korun ročně.

„Služba sdílených elektrokoloběžek se sem může teoreticky rozšířit i bez podpory města, když si to nějaká komerční firma usmyslí. Zatím stále dostáváme nabídky, aby to město podpořilo. Žádnou jsme nevyužili právě s odkazem na bezpečnost. Chceme tady spíše rozvíjet sdílená kola než elektrokoloběžky,“ uzavírá téma Aleš Tolar.