Dalo by se říct, pivní svět jako na dlani. Najdeme tu tisíce etiket z pivních lahví, samotné lahve, pivní tácky, plechovky, reklamní předměty pivovarů a spoustu dalších předmětů, týkajících se piva. Z celého světa, nejvíce samozřejmě z Česka.

Josef Mužík se na Tachovsko přistěhoval ze severní Moravy a v Josefově Huti žije 26 let. A právě ze severu Moravy jsou první exponáty jeho sbírky.

"Do školy jsem chodil v Nošovicích, kde je známý pivovar. Můj otec tam dělal policajta a znal se s ředitelem tamního pivovaru. A ten mi na konci šedesátých let po tátovi poslal velké množství etiket z různých historických období. To mi bylo patnáct," vypráví o počátcích svojí sbírky. A k pivnímu světu měl po celý profesní život poměrně blízko, vyučil se kuchařem a číšníkem. A to není zdaleka vše. "Můj děda byl vyučený bednář a dělal bednáře v Palkovicích na Frýdecko-Místecku."

Sbírka etiket pana Josefa zůstala delší dobu uschovaná. "Až když jsem měl po padesátinách se to změnilo. Tady v přízemí jsem měl dílničku, kde jsme zpracovávali kůže pro obuvnický průmysl. No a když jsem v té dílničce slavil padesátiny, chtěl jsem udělat malou výzdobu. Nenapadlo mě nic jiného, než to vyzdobit etiketami. A už to začalo. Známí mi začali nosit také etikety a tácky a postupně se to rozjelo," vypráví.

Tácky z hospod zdobí jednu stěnu a jsou prakticky z celé republiky. Kolín, Náchod, Beroun, Ostrava, dá se číst. Další část stěny zdobí plíšky od lahví. A v jiné místnosti najdeme právě první etikety, které dostal od ředitele nošovického pivovaru. A k nim postupem let přibývají další a další. Své čestné místo tady má i sbírka lahví a dalších exponátů z chodovoplánského pivovaru. Na vše svítí lustr vyrobený z plechovek velkopopovického piva. A v rohu se můžeme pomodlit u pivního oltáře. "Mám v různé podobě pivní otčenáš. Na talířcích, sklenicích a podobně. Tak jsem postavil takový oltářík," usmívá se sběratel.

V jedné z dalších místností je velká část věnovaná polským pivovarům. "Seznámil jsem se s jedním sběratelem z Polska, který sbírá prakticky totéž, co já. Tak mi posílá etikety, tácky, plechovky a láhve z Polska," ukazuje. Podobným způsobem získává další exponáty. "Hodně mi toho posílají nebo přivážejí známí," dodává. V přízemí rodinného domu je k vidění zhruba devět tisíc exponátů, celkově sbírka čítá ještě o jeden tisíc předmětů více. Najdeme zde i rarity, jako třeba láhve z piva vařeného v Jižní Americe v Surinamu, několik plechovek od japonských piv, tuniských, řeckých, samozřejmě od evropských pivních velmocí, jako jsou Německo, či Belgie. "A mám tu také americký Budweiser, určitě si řada lidí vzpomene, jak se o tento název soudil budějovický Budvar s americkou stranou." A v neposlední řadě tu najdeme i láhve od vietnamského piva. "To jsem koupil na vietnamské tržnici v Chebu. A bylo docela dobré."

Sbírku Josefa Mužíka si může prohlédnout i veřejnost. "Neprovozuji to jako muzeum, dá se říct, že to je přístupná sbírka. Kdo si mě najde a zazvoní, tak pokud jsem doma, rád svoji sbírku představím," usmívá se.