Dominiku Hladíkovi je sice teprve patnáct let, ale už má naprosto jasno, kde bude v osmnácti bydlet a co bude dělat. „Od malička miluji traktory, takže se chci po základní škole vyučit opravářem zemědělských strojů. Bydlet budu u dědy, kde už pomáhám s bytem. A dělat budu taky tam, už mám práci dokonce domluvenou, chodím tam totiž pracovat už teď,“ svěřil se Deníku mladík, který žije už pět let v Dětském domově ve Staňkově na Domažlicku, a tak dobře ví, jak to právě tyto děti mají při startu do života těžké.

Přestože se jim mnozí snaží pomoci, řada z nich to nezvládne. „Zhruba 60 procent z nich se podle našeho průzkumu po přechodu do dospělosti dostane na šikmou plochu. Se životem za branami dětského domova si nedokážou poradit. Někteří provozují prostituci, a to děvčata i kluci, protože to jsou rychle vydělané peníze. S tím jsou spojené drogy a alkohol. Končí pak často na ulici. Další jdou do vězení kvůli krádežím či exekucím, protože neumějí zacházet s financemi, z jiných se stanou bezdomovci,“ varovala Martina Prášilová ze spolku Mimo domov, který je jednou z organizací, jež se snaží obyvatelům dětských domovů na prahu dospělosti pomoci.

Promítání filmu Dospělým ze dne na den v dětském domově ve Staňkově na DomažlickuZdroj: Deník / Milan KiliánUČÍ JE HOSPODAŘIT

Dětské domovy jsou si samozřejmě vědomy rizik spojených s odchodem do samostatného života u chlapců a dívek, kteří roky byli zvyklí poslouchat „tety“, a podle toho také jednají. „My je připravujeme na odchod už od chvíle, kdy k nám přijdou. Jednak je učíme hospodařit s penězi, s kapesným, dále je zapojujeme do rozpočtu rodinky, chodí nakupovat, aby věděli, kolik co stojí. Když jsou starší, posíláme je na výcviky různých neziskových organizací, kde se setkají s tím, co je po odchodu čeká. Učí se, jak se postavit na vlastní nohy, jak si hledat práci a podobně,“ uvedla ředitelka Dětského domova v Kašperských Horách na Klatovsku Marie Kučerová.

Dodala, že domov spolupracuje s neziskovkami, které mají pro děti různé programy. Plusem jsou i cvičné byty přímo v domově pro chlapce a mladé slečny pod 18 let a dále dva startovací byty v sídlišti, kde jsou úplně samostatně – samozřejmě jen na čas.

CHYBÍ MENTOR

I ve Staňkově připravují děti na přechod do dospělosti systematicky. „Mladí lidé, kteří od nás odcházejí, mají k dispozici startovací byt, případně i další možnosti pomoci s bydlením, aby nezůstaly na ulici. Na samostatnost je ale potřeba děti připravovat už od nástupu na střední školu. Daří se nám to i díky spolupráci s neziskovými organizacemi, které u nás realizují řadu podpůrných aktivit,“ uvedla ředitelka domova Jana Koubová. Stejně jako spolek Mimo domov i ona vidí jako klíčový krok do budoucna změnu legislativy směrem k systematické podpoře mladých lidí v prvních letech samostatnosti.

Promítání filmu Dospělým ze dne na den v dětském domově ve Staňkově na DomažlickuZdroj: Deník / Milan Kilián„Ať už to nazveme komunitní pracovník nebo mentor, citelně nám chybí státem garantovaná služba, která by mladého člověka provázela první roky dospělosti. Naše děti se na nás obracejí a najdou u nás radu i podporu, ale není v naší kapacitě věnovat se jim systematicky a udělat pro ně maximum. Stejně tak aktivity neziskových organizací se liší podle krajů a momentálních projektů,“ vysvětlila Koubová, která je zároveň předsedkyní Federace dětských domovů. „Stát se tak de facto připravuje o možnost pozitivně ovlivnit tyto mladé lidi v kritickém období jejich života a podpořit je v zařazení do normální společnosti. Řešení následků přitom vyjde podstatně dráž,“ upozornila předsedkyně spolku Mimo domov Klára Chábová.

SOCIÁLNÍ INKUBÁTOR

Tato nezisková organizace cestuje po dětských domovech s dokumentem Dospělým ze dne na den, jenž přináší příběhy mladých lidí, kteří opouštějí dětské domovy a jsou na prahu dospělosti postaveni před těžká životní rozhodnutí. Především má ale v plánu uvést do života tzv. sociální inkubátory, které budou podporovat mladé lidi na rozcestí mezi dětským domovem a samostatným životem. „První bude postaven pro Prahu a Středočeský kraj. Naší představou je, aby byl alespoň jeden v každém kraji. Kdy to bude, ale říci nedokážu, minimálně dva roky budeme ověřovat, jak funguje ten pražský,“ vysvětlila Prášilová.

V Plzeňském kraji je nyní sedm dětských domovů (Horšovský Týn, Kašperské Hory, Nepomuk, Planá, Plzeň, Staňkov, Tachov), v nichž vyrůstá téměř 300 dětí.