Kliknutím zvětšíteČeské lázeňství se kvůli koronaviru potácí nad hlubokou propastí. Právě Karlovarský kraj je ale na něm bytostně závislý. O tom, jaká je budoucnost lázeňství a zda má šanci se z krize ještě probrat, pohovořil pro Deník prezident Svazu léčebných lázní, ředitel Lázní Jáchymov Eduard Bláha.
Ve funkci prezidenta jste už skoro dvanáct let. Zažil jste za tu dobu horší časy?
Ne, to jsem opravdu nezažil. Ani krize na přelomu let 2012 a 2013 po tzv. Hegerově regulaci náš obor nezasáhla tolik jako letošní strach z pandemie a vládní opatření. Odhaduji, že oboru propadnou tržby o zhruba čtyři miliardy korun. Možná o něco víc. Jde tak o pokles o 40 procent.
Jak pandemie zasáhla do chodu lázní?
Nejprve je uzavření hranic připravilo o cizince, poté vládní nařízení o hotelové hosty a následně o léčené samoplátce a nakonec je zastavilo úplně. Lázně navíc nechránil Lex voucher a musely vracet zálohy. Byla to opravdu chůze nad propastía řada lázní musela propouštět. V létě se situace začala pozvolna vracet k normálu, pomohly různé vládní programy i restrukturalizace, ale stále chyběli cizinci. S podzimem se problém vrátil a i bez státních regulací se lázně začaly kvůli obavám lidí opět vyprazdňovat. Nejprve kvůli tomu, že republika zčervenala vysokým počtem nakažených, z Česka zmizeli jediní cizinci, kteří se v létě částečně vrátili – Němci, pak stát omezil poskytování wellness služeb, následně zakázal ubytovací služby a pak zakázal i léčebnou péči pro samoplátce. Lázním tak zůstali jen pojištěnci, i ti ubývají.
A jak to bylo nebo je s pobyty, které hradí pojišťovny?
Na počátku krize to byly jediné pobyty, které mohly lázně poskytovat před uzavřením a pak i první měsíc po otevření. Kvůli strachu ve společnosti ale i ony ubývaly. Během kritických tří měsíců se navíc téměř nechodilo k lékaři, a tak nevznikaly nové návrhy na lázeňskou péči. I proto lázně ten téměř kvartální výpadek péče nedoženou, byť se návrhová činnost v červenci a srpnu vrátila skoro k normálu. Nyní jsme ve stejné situaci. Můžeme léčit jen pojištěnce a návrhová činnost slábne. Máme obavy, že nás v lázních čeká prázdné jaro.
Na podporu cestovního ruchu vydala vláda i kraje různé vouchery. Pomohlo to?
Oboru to rozhodně pomohlo, byť se míra pomoci v regionech a jednotlivých lázních značně lišila. Pozornost národa se upřela na lázně. Vládní program ale zpočátku trpěl řadou porodních bolestí a schvalování u Evropské komise se zdrželo víc, než na Ministerstvu pro místní rozvoj čekali. Tak svůj potenciál zcela nevyužil. Účinný byl hlavně na Karlovarsku nebo u menších lázní. Zatím jej využilo okolo 40 tisíc lidí a letos už nikdo poukaz neuplatní, protože jsou povolené jen pobyty hrazené z pojištění. Program se má prodloužit i na příští rok.
Zapojily se do něho lázně?
Zapojilo se téměř 90 % lázní, ale míra jejich zapojení byla různá kvůli zmíněným omezením v programu, který omezovala evropská pravidla veřejné podpory, jež nezohledňují velikost podpořeného subjektu, tedy lázní.
Jak je to s propouštěním zaměstnanců?
Propouštělo se hlavně na Karlovarsku, kde zásadně chybí klíčová zahraniční klientela. Díky podporám z Antiviru a jiným programům spolu s relativně dobrou letní prognózou se ale většina z nás snažila personál udržet. Očekávám, že to nyní bude horší. Rány se sčítají.
Vláda zakázala poskytovat lázeňskou rehabilitační péči za přímou úhradu. Co bude s těmi, kteří svůj pobyt započali před tímto opatřením?
Podle našeho názoru a po konzultacích s Ministerstvem zdravotnictví si myslíme, že v něm mohou pokračovat. Nezahajujeme ale nové takto hrazené pobyty.
Jak tuto krizi lázně ekonomicky nesou?
Ekonomické problémy na na ně opět dopadají velmi tvrdě, a to se řada lázní ještě ani nevzpamatovala z následků první vlny a výpadku cizinců. Po pravdě si nemyslím, že bude mít stát dost prostředků, aby pomáhal kterémukoliv odvětví stejně jako na jaře. Oproti jarním měsícům mohou lázně ještě poskytovat zdravotní služby, byť jen ty hrazené z veřejného pojištění, ale i jejich objem bude postupně klesat, kvůli obavám lidí, výpadku operačních výkonů, které pobytům předcházejí, nebo přetíženosti ordinací, jež by návrh na lázně vypsaly chronikům. Výpadek komplexní lázeňské péče povede k tomu, že lázně nedosáhnou na vyjednanou jarní kompenzaci, která spočívala v dočasně vyšší úhradě za pojištěnce ve druhém pololetí. Právě její prodloužení na část roku 2021 bude pro nás spolu s prodloužením platnosti lázeňských návrhů i státních voucherů klíčovou prioritou ve vyjednávání s vládou, jak pomoci lázním tyto krizové časy překonat.
Budou moci lázně čerpat z programů Antiviry A a B?
Myslíme si, že Antiviry ano, protože jim byly nejprve zakázány provozy veřejných bazénů, následně hotelové a wellness pobyty a naposledy i léčebné pobyty samoplátců. Program Nájemné asi moc využití nenajde, protože lázně většinu objektů vlastní. Pomoci by mohl Covid–hotel II, pokud tedy nějaký vypsán bude, ale mnohem důležitější je, aby už stát začal vyplácet prostředky z jarní fáze tohoto programu, na které už řada lázní opravdu čeká.
49
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
