Jsme na bývalé rotě Pohraniční stráže v Rozvadově, kde ještě mají vysílačky, modely hraničních zátarasů, skutečné, ale znehodnocené samopaly, pistole a také například zařízenou kancelář velitele roty nebo dozorčího důstojníka.

Původní objekt roty dnes totiž slouží jako Muzeum Pohraniční stráže, které provozuje Klub vojenské historie Hraničář. Předsedou klubu je Květoslav Hladík a jak sám říká, nejde o propagaci ideologie nebo nutnosti opět chránit hranice. „Soustředíme se na mapování období osmdesátých let minulého století, jak byly státní hranice střežené a chceme ukázat běžný život pohraničníka. A to bez nějakého přikrášlování,“ říká Hladík a popisuje, co to ten běžný život vojáka byl. „Narukoval do přijímače, kde prodělal výcvik a pak nastoupil na rotu, kde chodil do služeb, pak odpočíval na rotě, někdy se dostal na vycházku, jednou za rok na dovolenku. Ukazujeme v muzeu, jak voják spal, jak byl oblečený.“

Dobové holení i látkový sáček s příborem

Exponáty získalo muzeum z části darem nebo jsou z vlastních klubových sbírek. Krom modelů vojenských vozidel nebo dřevěné strážní věže jsou zde k vidění i figuríny pohraničníka ustrojeného přesně tak, jak šel do služby a zbraně, se kterými sloužil. Zbraně jsou samozřejmě nefunkční a znehodnocené. Expozice jdou do takových detailů, že v šuplíku nočních stolků jsou dobové potřeby k holení, jako je Pitralon či Barbus a také bílý látkový sáček s příborem a lžící.

„Pracujeme na vybavení místnosti pro signalistu, což byl člověk sedící u signálního přístroje napojeného na drátěný zátaras. Přístroj dokázal zaznamenat místo narušení zátarasu, byl vyhlášen poplach a vyslána hlídka,“ dále popisuje předseda klubu s tím, že vydatnou pomocí jsou kluboví členové, školáci, Filip Burian z Kladrub a Marek Hála ze Stříbra.

„Asi tři roky se věnuji sběratelské činnosti a sem do muzea mne přivedl kamarád. Líbí se mi pátrat v historii, zjišťovat jaké se nosily uniformy, jak fungovalo střežení hranic,“ vypráví Filip, teprve žák deváté třídy základní školy. Věnuje se i studiu historie Československé lidové armády. Také Marka Hálu přivedlo k muzeu kamarádství. „Dnes jsem tu na návštěvě a na prohlídce a také do budoucna na výpomoc,“ říká nový zájemce o členství v klubu vojenské historie.

Správci muzea chtějí umožnit i zájemcům, kteří odsloužili základní vojenskou službu na hranicích, a do Rozvadova zavítají, vrátit se do doby, kdy sloužili na hranicích a chtějí ukázat svým kamarádům, přátelům a rodině, jak to tehdy vypadalo.

Několikrát ročně muzeum pořádá akce pro zájemce o pohraničí a spolupracuje s bývalou pohraniční policií ze sousedního Bavorska. „Ukážeme jim místa zrušených rot, zaniklých obcí, navštívíme bývalou vojenskou hlásku Havran – dnes rozhlednu. Připomeneme si, jak se střežily hranice v různých historických obdobích,“ dodává Květoslav Hladík. V případě, že to situace dovolí, plánují na jaře otevření muzea pro veřejnost.