K největším křesťanským svátkům, kdy si věřící připomínají vzkříšení ukřižovaného Krista, patří mnoho zvyků. Barví se vajíčka, pečou se beránci a mazance nebo se pletou pomlázky. Přinášíme příběhy několika lidí, kteří stále drží některou z tradic.

Už teď je na Velikonoční pondělí skvěle připravený Václav Brůha z Kralovic. Doma má totiž desítky pomlázek. Každoročně jich před svátky uplete až sto.

Výrobě už se věnuje čtrnáct let. „Když jsem rozbil košík, dostal jsem od táty vždycky vynadáno. Jednoho dne jsem se naštval a zkusil ho udělat. Pak jsem začal i s pomlázkami,“ vyprávěl třiašedesátiletý muž. Pletení teď věnuje téměř veškerý svůj volný čas. Vrbové proutky neleží pouze na dvoře u domu nebo v garáži, ale také v obýváku. Činnost už si natolik zautomatizoval, že pracovat může vlastně poslepu.

Pod jeho rukama vznikají různě velká díla. Největší pomlázka měřila tři metry, nejobjemnější tvořilo 36 vrbových proutků. V průměru mu jeden kousek zabere půl hodiny. „Nepočítám ovšem čas strávený přípravou. Větve musím nařezat, teď je pro to ideální počasí. Pak je očistím a hned začnu plést,“ pokračoval. Svými výtvory obdaruje blízké, přátele nebo známé. „Vnoučata chodí na Velikonoční pondělí koledovat, takže s sebou mají moje pomlázky,“ uzavřel.