DESET HODIN MLETÍ

„Na jeden chleba byste mleli mouku až deset hodin,“ vysvětluje lektor František Šváb. Je to kluk, který chodí za maminkou, která v muzeu pracuje, už asi od 3. třídy a nejvíc ho baví pravěk a středověk.

Po chvilce přechází k sofistikovanějšímu mlýnku zvanému žernov. Podle Františka by na něm už mohl zručný člověk umlít mouku na chleba tak za hodinu. Hlavními články mlýnku jsou kameny dva, spodní ležák, co se nehýbe a na něm běhoun, který se otáčí kolem čepu, jenž drží kameny při sobě. Dírou vypadává ven namleté zrno.

Česko-bavorský festival Treffpunkt v plzeňském DEPO2015.
Co spojuje Bavory a Čechy? Klobásy, pivo, dechovka

KDO NEULOVÍ, MÁ PLACKY

Právě takto namletá mouka byla v pravěku základem jídelníčku. „Přidala se voda a z hustí kaše se vytvářely placky, které se upekly. Pak se sladily medem nebo se vařily luštěninové a obilné kaše,“ říká Markéta Sochorová, která v sobotu se zájemci obilné placky z vlastnoručně namleté mouky pekla. Na dotaz, že lovcům mamutů šlo přece hlavně o maso, se usmívá.

„To ano, jenže se nevědělo, zda něco uloví a zda zbyde na každého,“ vysvětluje. Prakticky ukazuje také šití kůže pomocí jehly vyrobené ze šlachy jelena.

Mezinárodní den archeologie koná po celém světě vždy třetí říjnovou sobotu. V České republice se slavil tento den poprvé v roce 2014. Smyslem celé akce je nabídnout laické veřejnosti speciální programy přibližující nejrůznější aktivity spojené s archeologií.

Antonín Procházka
Procházka vyrazí do měst