Vidět život vlčí smečky v šumavské přírodě umožní turistům návštěvnické centrum Národního parku Šumava (NPŠ), které vzniká na Srní. Otevřeno bude až v září, ale já jsem už nyní dostal šanci si ho prohlédnout a podělit se o své zážitky se čtenáři Deníku. Průvodci mi jsou náměstek ředitele Správy NPŠ Miloš Juha, vedoucí návštěvnického centra na Srní Jiří Kec a mluvčí parku Jan Dvořák.

Centrum vyrůstá za Srním směrem na Modravu. „Parkoviště je určeno nejen pro osobní vozy, ale i zhruba tři autobusy. Je čistě přírodní, časem bude zastíněné stromy, které jsme tam zasadili," ukazuje mi Juha, ale hned poté se dostává k domu návštěvnického centra, který se může pochlubit mnohými nej. „Je velmi dobře architektonicky řešen zvenku, přičemž je tam skloubena moderní architektura se starými domy, které na Šumavě vždy bývaly. Jde o první energeticky pasivní dům na Šumavě pro veřejnost. To je pro nás velice důležité, chceme regionu ukázat, jakým způsobem šetřit energii a jakým způsobem se chovat šetrněji k přírodě," říká náměstek, na němž je vidět, jak je na stavbu hrdý. Dům totiž skrývá mnoho technických vymožeností. Uvnitř je například nádrž o obsahu 18 tisíc litrů, která bude akumulovat teplo a poté ho bude rozdělovat prostřednictvím dalších moderních technologií. Celý dům je vytápěn vzduchem. Teď ještě není centrum úplně hotové, ale až bude, příchozí tam najdou řadu vychytávek. „V expoziční hale budou interaktivní panely, kde se návštěvníci dozvědí řadu zajímavých věcí o životě šelem, plus interaktivní prvky – audia a videa. V nabídce budou i materiály Správy národního parku. Bude tu i „promítací" sál, kde se budou pořádat různé přednášky a podobné akce," vyjmenovává Juha, to už je ale čas přemístit se ven.

Ještě si prohlížíme terasu a pak se už vydáváme na okruh, který je pro návštěvníky připraven. Vedení parku očekává, že by jich v exponovaných dnech mohl být až tisíc denně. Problém v tom ale nevidí, lidé se podle nich rozptýlí, a tak si návštěvu, která podle odhadů nebude trvat desítky minut, ale hodiny, řádně užijí. „Všude cestou jsou lavičky a stolky, aby si turisté mohli odpočinout. Je jich tady velké množství, počítá se totiž i se školními výpravami," ukazuje mi Kec při cestě okruhem věnovaným vlkovi. „K tomuto zvířeti byl středověk hodně nespravedlivý, byl považován za jakýsi symbol zla, ale ono to tak není. Je to velice inteligentní zvíře, které má své místo v přírodě. Je to zdravotní policie. Chceme vyvrátit mýty, které o nich panují," říká šéf návštěvnického centra a dodává: „Místo, které bylo vybráno, je naprosto jedinečné. Je tu smíšený les, je tu kamenné moře. Já kdybych byl vlkem, tak tady bydlím. Ale spokojeni budou určitě i lidé. Každý, kdo si projde okruh, uvidí nádhernou šumavskou přírodu, z lávky má rozhled do korun stromů."

Nezbývá mi, než mu dát za pravdu. Příroda je v tomto šumavském koutě opravdu nádherná a výborně vypadá i bezmála třísetmetrová obousměrná lávka, která zavede turisty přímo nad výběh vlků. Ti v něm ale ještě nejsou, zatím jsou v jeho sousedství.

První čtyři vlčata

„Začali jsme s chovným párem – vlčice byla dovezena ze ZOO v Lamberku, vlk z plzeňské ZOO, která nám velmi pomáhá. Dohromady jsme je dali v únoru a protože nás asi mají nahoře rádi, přišla na svět čtyři vlčata. Jsou to první vlčata narozená na Šumavě zhruba po 150 letech. Teď jsou s rodiči v přípravném výběhu. Do hlavního výběhu se přestěhují až po kolaudaci," vysvětluje Kec. Zároveň dodává, že park má povolení na celkem deset vlků, a tak se jejich počet zřejmě ještě rozšíří. Další už by ale nejspíše přibýt neměli. Jak všichni tři moji průvodci opakovaně zdůrazňují, nejde o ZOO. Jde o území, které bude netknuté, aby tu vlk mohl přirozeně žít. I proto má výběh tři hektary.

„Šance, že uvidíte vlky, nebude nároková. Mají tu množství skrýší. Bude záležet na štěstí a také na tom, jak se lidé na lávce budou chovat," vysvětluje Kec. Zároveň ale dodává, že časem se budou pořádat akce spojené s krmením, při nichž by vlci měli být k vidění.
A věřte, že to je zážitek. Mám možnost pozorovat vlky v přípravném výběhu. Nehnutě stojíme, ani nedutáme, a po chvíli je to tady. Vidím vlka, vlčici i vlčata a dokonce se mi jedno z nich podaří vyfotografovat. Má chudáček oteklý čumáček, zřejmě dostal žihadlo. Ale vyfotit si prvního vlka narozeného na Šumavě po zhruba 150 letech, to je věru zážitek. „Myslíme, že to tady bude ráj pro fotografy, kteří budou chtít zachytit vlka ve volné přírodě. Jen budou muset být trpěliví," potvrzuje mi Juha poté, co odejdeme od zvířat do vzdálenosti, kde už je nemůžeme rušit.

Už je ale čas vydat se zpět, a tak přicházejí na řadu i další záležitosti. A myslím, že odpovědi na otázky, jaké bude vstupné a kdy bude otevřeno, turistu nepochybně potěší. „Návštěvnické centrum bude s výjimkou dubna otevřeno po celý rok, což je rozdíl například od sovince na Borových Ladech. Vstup bude zdarma, zpoplatněna budou pouze parkoviště," konstatuje Dvořák.

A na závěr zásadní otázka: Kolik to celé stálo? Pětasedmdesát milionů korun, přičemž devadesát procent je hrazeno z evropských fondů, zbylých 7,5 milionu korun uhradil šumavský park ze svých prostředků.