Kliknutím zvětšíte„Jan Janeček byl poprvé odsouzen již 25. září 1869 za zločin loupeže na 18 let, který si měl odsedět spolu se svým příbuzným Josefem Janečkem v Kartouzích na Jičínsku. Z této věznice se jim společně s Františkem Janeczko podařilo 24. dubna 1870 utéct,“ popsal Daniel Metlička z Archivu města Plzně. Doplnil, že po svém útěku se Janečkové spojili se svými kumpány (dohromady osm lidí) a stali se postrachem východních Čech a posléze zejména Plzeňska, kam je jejich útěk zavedl.
Uprchlé vězně se dlouho nedařilo dopadnout, přestože na každého byla vypsána odměna 100 zlatých. První zločin, ještě s Františkem Janeczko, spáchali hned v noci po svém útěku. Další směr jejich cesty lemovaly nejrůznější loupeže, přepadení, při kterých neváhali ani zabíjet. Sám Jan Janeček měl zabít tři lidi - vojáka na dovolené, jenž se jim postavil do cesty, muže vezoucího chmel a obchodního příručího s kožemi.
Dne 26. října 1870 se v horomyslické hospodě podařilo zatknout Josefa Janečka. Janovi se podařilo utéci oknem, ale byl zasažen kulkou. Neskrýval se dlouho, jelikož jeho kumpán během křížového výslechu uvedl, kde by se mohl nacházet. Opravdu byl v udaných místech mezi Tymákovem a Lhůtou nalezen ukrývající se na půdě cihelny.
Soudy tehdy fungovaly rychle. Přelíčení bylo zahájeno 22. května 1871 a za týden byl vynesen rozsudek: „Jan Janeček, správně Jan Serinek, vinen jest zločinem vraždy, loupežné vraždy a nedokonané vraždy, dále zločinem loupeže a krádeže a odsuzuje se k trestu smrti provazem.“
„Kumpán Josef Janeček byl odsouzen na doživotí, avšak zemřel krátce po převezení do trestnice. Zbylí členové bandy dostali nižší tresty. Jan se spolu s dalšími pokusil o zmírnění trestu. Janečkův trest byl ale potvrzen vrchním zemským soudem, nejvyšším soudním dvorem a posléze i panovníkem,“ uvedl Metlička.
Kat neodpovídal dobovým představám
Sedmého září 1871 tak bylo Janu Janečkovi oznámeno datum popravy, které bylo stanoveno na 9. září 1871 v sedm hodin ráno na obecním pozemku sousedícím s vojenským cvičištěm při klatovské silnici.
„Na výkon vyneseného rozsudku byl povolán c. k. popravčí mistr pro obvod zemského soudu v Čechách Jan Piperger, jenž podle Českého lva (tehdejší tisk – pozn. aut.) neodpovídal představám kata. Byl to prý „mladý elegantně oděný muž, příjemného zevnějšku a intelligentní tváře. Vlasy má plavé, kadeřavé.“
Do Plzně přijel již 7. září a hned ve městě přitahoval pozornost nejrůznějších zvědavců, zejména když popíjel v místní pivnici,“ popsala další pracovnice plzeňského archivu Kateřina Fantová. Doplnila, že k ruce měl Piperger dva pomocníky, z nichž jedním byl jeho nevlastní syn a pozdější pražský mistr popravčí Leopold Wohlschläger.
Janeček byl podle Českého denníku po vyslechnutí rozsudku zcela klidný a jediné, co si vyžádal, byl máz plzeňského. „Poslední hodiny svého života trávil skoro vesele, jen chvilkami byl zasmušilý, vzdor tomu, že požíval piva a také kořalky v hojnosti,“ líčil list. Janeček také hrál karty s dozorcem.
Od duchovního správce přijal svátosti umírajícího a ještě o půl páté ráno před popravou se zúčastnil mše v kapli věznice. „Poté se k Janečkovi dostavil mistr popravčí a připravil jej na nadcházející úkon. Pověšení totiž neznamenalo pouhou oprátku kolem krku, ale odsouzenec musel být důkladně spoután za pomoci řemene a provázků,“ uvedl Metlička.
Po šesté hodině byl Janeček odvezen na místo popravy. Samotný akt trval krátkou chvíli. „Já jsem s chutí a radostí přikročil k práci a pověsil jsem odsouzence tak mistrně, rychle a správně, že obecenstvo unešeno mou dovedností, hlasitě na jevo dávalo radost svou i pochvalu,“ popsal Piperger v Zápiscích pražského kata.
Po popravě soudní zřízenci rozdávali přítomným česko-německý životopis odsouzence opatřený výpisem skutků, za které ho stihl spravedlivý trest.
Úděsné divadlo sledovaly tisíce lidí
Mrtvé tělo hlídané četníky viselo na šibenici do pěti hodin odpoledne. Po tuto dobu jej okukovaly davy lidí, a pokud můžeme věřit dobovému tisku, celé toto „úděsné divadlo“ sledovalo 50 až 60 tisíc lidí. „Mrtvola byla navečer sejmuta a pohřbena pod šibenicí. Ještě v noci ji však katovi pomocníci přenesli a pochovali na hřbitově u Všech svatých v místě, kde byli pohřbíváni sebevrazi a nekatolíci,“ informovala Fantová.
Zajímavostí je, že ani poprava odsouzeného zločince nezabránila nenechavcům v okrádání lidí sledujících oběšení - „dlouhoprsťáci, nedbajíce osudu bývalého ‚kolegy,‘ pilně pracovali a hojné žně měli, dosvědčuje to počet občanů, kteří bez hodinek, kapesních šátků atd. domů se navrátili.“
Kat Piperger, který byl v době popravy jen o čtyři měsíce starší než Janeček, zemřel v roce 1888. Muž, jehož starší bratr a otec byli také popravčími, popravil během své kariéry 50 lidí. Při poslední exekuci se ale zhroutil a krátce poté zemřel na tuberkulózu.
8
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
