Návštěvníkům vyprávěla zajímavé příběhy z českého pohraničí o metodách STB v padesátých letech minulého století a povídání doplnila dobovými fotografiemi.

Falešná hranice vedla i Tachovskem, kde se nacházela v blízkém okolí dnes již zaniklé obce Pavlovi Huti. Tady agenti Státní bezpečnosti nafingovali překročení státní hranice do tehdy svobodného Německa také více řediteli Škodových závodů Emanuelu Valentovi. Toho pak na falešné hranici zadrželi falešní němečtí celníci, a na výslech ho převezli do obce Jalový Dvůr nedaleko Plané.

Zde ho vyslýchali, přičemž mu navozovali dojem, že nachází na opačné stranně hranice a mluví se skutečnými Němci. Fingovaná a vyprovokované emigrace pak pro Emanuela Valentu skončila několikaletým vězením v Československu za údajnou špionáž. Do konce života Emanuel Valenta netušil, že se stal jednou z mnoha obětí „Akce kámen“, jak se tyto akce STB jmenovali. Žil prý v přesvědčení, že jeho záměr překročit hranici někdo z okolí vyzradil a proto byl navrácen zpět do Československa a poté odsouzen.

A právě v tomto bodě se protnulo bádání autorky Václavy Jandečkové a dcery Emanuela Valenty Hany Moravcové z Kyjova u Plané, která je členkou Síně slávy československého volejbalu.

„Obrátila jsem se na paní Václavu s tím, že se domnívám, že se můj tatínek stal obětí falešné hranice. On to celý život netušil, byl ale velice vzdělaný člověk a během výslechu pojal podezření, že se nenachází na německé straně. Také si všiml, že údajní rodilí němečtí celníci dělají v protokole hrubé chyby v němčině,“ řekla při svém vyprávění Hana Moravcová a dále zavzpomínala, jak velký vliv měla na její dětství právě tato zkušenost. „Tatínka vězení poznamenalo, už to nebyl takový veselý a bezstarostný člověk,“ popsala.