Festival Pavlův Studenec se koná v prostoru zaniklé obce Pavlův Studenec, kde se setkají přátelé z obou stran hranice. „Dnes jen louky, křoviny a lesy, dříve ovšem významná obec táhnoucí se na šesti kilometrech po hraničním hřebeni Českého lesa. Po několik století byl Pavlův Studenec domovem pro mnoho generací rodin, které tu vedly nelehký zápas s nástrahami horského počasí. Jejich osud pevně spojený s půdou na česko-bavorském pohraničí skončil až díky tragickým událostem 20. století. Opuštěné krajině teď vdechne alespoň na víkend nový život česko-bavorský festival, který pořádá tachovský „Česko-bavorský spolek přátelství a spolupráce“ spolu s bärnauským spolkem „Via Carolina – Goldene Straße,“ uvedl radní města Tachov a místopředseda Česko-bavorského spolky přátelství a spolupráce Matouš Horáček.

Místo, kde Pavlův Studenec stával, mohou lidé navštívit prakticky kdykoliv jim to vrtkavé počasí na hřebeni Českého lesa dovolí. Ovšem pouze o víkendu 13. – 14. července 2024 tam bude připravené zázemí v podobě posekané louky, stánků s občerstvením, informacemi, venkovní výstavou, letním kinem a doprovodným programem pro celou rodinu. Navíc bude možné v areálu legálně přespat ve stanu nebo pod širákem. „Program, který bude probíhat v sobotu od 12 hodin do půlnoci, bude připravený pro české i německé návštěvníky. Nebudou chybět komentované prohlídky po areálu zaniklé obce, vyznačení zaniklých budov přímo v terénu včetně informačních cedulek nebo putovní výstava o historii a životě v Pavlově Studenci. Vše doplní stánky věnované fenoménům Českého lesa a chybět nebudou ani hry pro děti. Nejdůležitější částí programu bude ovšem odpolední a večerní beseda s žijícími pamětníky Pavlova Studence a režisérem snímku Paměť Českého lesa, který se také bude po setmění promítat v improvizovaném letním kině,“ nalákal Horáček.

Zaniklý Pavlův Studenec

S ohledem na to, že je jinak stanování a kempování v CHKO přísně zakázané, bude se jednat opravdu o jedinečnou možnost, jak na tomto místě legálně přespat. „Od začátku jsme chtěli vytvořit program, který bude turisticky atraktivní, ale zároveň šetrný ke krajině. Program, který umožní lidem zažít něco opravdu výjimečného a zároveň se jim stane průvodcem složitou historií vztahů mezi českým a německým národem v našem regionu. Chtěli jsme vytvořit prostor, kde se všichni společně sejdeme a prožijeme něco jedinečného, co nám zůstane vryté hluboko v našich vzpomínkách,“ sdělil Horáček.

Pořadatelé chtějí upozornit na to, že i po 80 letech od tragických události v pohraničí je pro řadu lidí společné téma stále velice citlivé. S ohledem na úctu k historii a osudům jednotlivých rodin je proto vhodné, aby se během festivalu všichni návštěvníci chovali ohleduplně nejenom k sobě navzájem, ale také k místu, kde Pavlův Studenec stával. Pořadatel Lukáš Kosina z Česko-bavorského spolku přátelství a spolupráce proto vyzývá: „Žádáme všechny návštěvníky, aby nevcházeli do prostoru vyznačených budov a pochopili, jak složité a bolestivé můžou být i dnes vzpomínky lidí, kteří měli v Pavlově Studenci svoje příbuzné. Od návštěvníků očekáváme, že se budou chovat ohleduplně také k celému prostoru, krajině a přírodě, ve které se akce koná.“

Obec Pavlův Studenec vznikla na začátku 18. století na staré obchodní stezce. Na začátku 20. století tam žilo kolem 1400 obyvatel. Zástavba obce byla rozdělena do několika osad a jednotlivé domy stály v menších shlucích nebo jako samoty na pohraničním hřebeni. Po druhé světové válce byli původní obyvatelé ze svých domovů odsunuti. Následně byly v rámci vzniku železné opony srovnány se zemí také veškeré budovy a obec zcela zanikla. Nezanikla však ve vzpomínkách řady lidí, kteří pomohli historii tohoto místa znovu oživit. I díky tomu se během festivalu Pavlův Studenec ožívá objeví v terénu vyznačená řada budov, které tam stávaly. Pavel Procházka, který je pořadatelem za Česko-bavorský spolek přátelství a spolupráce, připravoval zaměření budov a jejich označení: „V terénu návštěvníci naleznou označená místa, kde stával kostel, fara, škola nebo třeba hospoda, pošta a prodejna značky Baťa. Zajímavým místem, které se nám podařilo lokalizovat díky spolupráci s Via Carolina a obcí Obora, je dům, ve kterém žil významný německý spisovatel Max von der Grün.“

Pořadatelka Ida Pětioká ze spolku Via Carolina – Goldene Straße dodala: „Ve spolupráci s pamětníky je naším cílem tam, kde to bude možné, přidat k označeným budovám také krátkou informaci o rodinách, které v domech bydlely či provozovaly živnost. Přiblížením skutečných příběhů konkrétních rodin bychom rádi přispěli ke snadnějšímu ztotožnění se s obyvateli obce a jejich osudy.“