I takové otázky momentálně trápí české starosty, kteří sledují dění kolem odstoupení té původní a sestavování úřednické vlády.

Peníze z evropských kohezních fondů nebo také fondů soudržnosti směřují do zemí, jejichž hrubý národní produkt na obyvatele je nižší než 90% průměru EU. Pomáhají v oblastech dopravní infrastruktury a životního prostředí. Sdružení místních samospráv (SMS) ČR upozorňuje na to, že škatulata ve vládě mohou nepříjemně ovlivnit jejich budoucnost.

„Vládní krize přišla v nejhorší možnou dobu," míní předsedkyně SMS ČR Jana Juřenčáková. „Řešíme problémy ohledně budoucnosti evropských dotací až do období 2020, kde nám při jednání s Evropskou unií může slabá nebo žádná vláda zásadně uškodit," varuje Juřenčáková.

Na palčivý problém týkající se dalšího programovacího období pro získání kohezních fondů z EU upozorňuje i Druhá zlínská výzva, kterou podepsalo přes 1500 zástupců měst a obcí z celé České republiky.

Text této výzvy má prezident Miloš Zeman od své jarní návštěvy v Kunovicích.„Předala jsem panu prezidentovi výzvu s nadějí, že bude závažnost situace chápat a ve svém dalším jednání ji zohlední. Bohužel situace, která nyní nastala a nestabilita na naší politické scéně naší věci vůbec neprospěje," povzdechla si starostka Kunovic na Uherskohradišťsku Ivana Majíčková.

SMS ČR totiž poslední měsíce věnovalo intenzivnímu jednání na ministerstvech a změna jmen na vlivných postech zřejmě tuto práci naprosto zhatí. „Je to tristní," konstatoval zklamaně tajemník SMS ČR Tomáš Chmela.

Předseda Svazu města obcí Plzeňského kraje a zároveň starosta Hrádku Jaroslav Perlík nemá strach o dotace, které obcím ministerstva přidělila za minulého vedení. „To by snad nemělo nic ohrozit, rozhodují o nich úředníci, ne ministři," věří Perlík.

S kolegy ale souhlasí v tom, že budoucnost vládní rošáda ovlivnit může. „Na přípravě příštího plánovacího období se to pravděpodobně projeví," míní Perlík.