Starostové a obyvatelé obcí ležících u letiště v Líních odmítají stavbu tzv. gigafactory, obrovské továrny na výrobu baterií do elektromobilů koncernu Volkswagen. Stále doufají, že ministerstvo obrany areál zanechá jako strategické místo pro českou armádu. Včera to oznámili starostové dotčených obcí.

Stavbu průmyslového parku o velikosti 400 hektarů schválila v červenci vláda, podnik by mohl zaměstnat až 5000 lidí a u subdodavatelů dalších cca 10 tisíc.

Obce nyní čekají, zda stát rozhodne, jestli bude armáda plochu potřebovat. Nelíbí se jim, že s nimi o projektu na rovinu nejedná Plzeňský kraj. Ten dle starostů tvrdí, že o ničem nerozhoduje, ale vládě dal bez jejich vědomí kladné stanovisko.

TOXI tým zabavil 120 rostlin konopí, sušinu, peníze i zbraně.
TOXI tým si připsal zářez, zabavil rostliny konopí, sušinu, peníze i zbraně

Starosta Líní Michal Gotthart upozornil, že oblast je už nyní extrémně ekologicky zatížená. „Jde o to, že naše obec je ze dvou stran obklopena dálnicí, na to už jsme si zvykli. Teď se ale má stavět železnice, která odřízne na severní části obce další velký kus krajiny,“ vyjmenoval Gotthart s tím, že Líně také obklopují fotovoltaické elektrárny, průmyslová zóna v Úhercích u Nýřan či pozůstatky důlní těžby. „A na jižní straně máme letiště, u kterého je výhoda, že je tam ochranná zeleň a nesmělo se tam nic stavět,“ poznamenal starosta. Dodal, že pokud by tam Volkswagen fabriku postavil, Líně by byly zcela obklopeny průmyslem.

„Nejlepší by bylo, aby areál letiště zůstal tak, jak je. Aby si armáda dala svůj majetek do pořádku,“ sdělil Gotthart.

Důležité podle něj je, aby zůstaly zachovány ochranné prvky kolem areálu a dění na letišti zásadně neovlivňovalo život v obcích. „To co je nyní na stole, je ale totální likvidace všeho,“ sdělil s tím, že výhodou je, že dotčené obce vlastní zhruba dvě pětiny pozemků. „Bez speciálního zákona tam nikdo nemůže postavit ani gigafactory, ani ty podmiňující stavby, které ke své existenci fabrika potřebuje,“ doplnil dobřanský starosta Martin Sobotka.

Psychiatrické nemocnice v Dobřanech. Ilustrační foto.
Dobřany připomínaly kontrolorům basu, ne nemocnici. Trestalo se léky, chybělo WC

Volkswagen jedná o umístění fabriky také s Polskem a Maďarskem a podle Sobotky může Česká republika posloužit jen jako argument pro vyjednávání v jiné lokalitě. „Někdo se snaží vzbudit dojem záměru to zde postavit, aby se jinde dosáhlo lepších podmínek. Stejně jako se to stalo před lety v Přerově s fabrikou Jaguaru. Když se podíváme na všechny ty okolnosti, tak to přece nikdo nemůže myslet vážně,“ uvedl. Sobotka zdůraznil, že všechny dotčené obce jsou jednotné a vadí jim hlavně to, že s nimi nikdo nekomunikuje. „Vyvolává to ohromné podezření, co za tím vlastně je. Na začátku jsme dostali ujištění, že budeme u všech jednání. Nakonec jsme ale nebyli informováni ani o připomínkách vlády a kraje,“ argumentoval dobřanský starosta. Upozornil, že obcím nikdo nesdělil ani to, že rada kraje 29. června doporučila zastupitelstvu projednat návrh aktualizace územního rozvoje s naprosto brutálním zásahem do území obcí. „A myslím si, že kdybychom na zářijové zastupitelstvo nepřišli, tak by to tam snad odhlasovali,“ řekl Martin Sobotka. Obavy mají ale také z přívalu agenturních pracovníků.

Vedení kraje se ke stavbě gigafactory staví od počátku kladně. Třeba náměstek pro životní prostředí Josef Bernard uvedl, že tempo zadlužování České republiky je otřesné a případná výstavba továrny by zemi finančně prospěla. Bernard na zářijovém zastupitelstvu zároveň odmítl, že by bylo zapotřebí 5000 pracovníků. „Tyto továrny jsou dnes vysoce automatizované. Nikdo nebude takovou továrnu stavět tak, aby nebyla plně automatizovaná, jinak by to byl blázen,“ řekl Bernard. Naopak se podle něj počítá s vysoce kvalifikovanými zaměstnanci. „Budou to seřizovači, opraváři, technologové, kteří se budou starat o provoz této vysoce automatizované továrny,“ vysvětlil.

David Ondříček při natáčení trilogie Král Šumavy.
Režisér Ondříček: Původní místa dala natáčení Krále Šumavy jiný rozměr

Proti rozhodnutí vlády se už začátkem srpna ohradili piloti a aerokluby, které v Líních sídlí. Na letištní ploše vystavili letadla a protestovali tak proti jeho možnému zrušení. Upozornili, že loni se tam uskutečnilo téměř 20 tisíc vzletů a přistání. Na letišti se navíc nachází muzeum a také tam působí letecká a parašutistická škola. V areálu rovněž sídlí letecká záchranná služba či výrobní firmy.