O tom, jak tuto nechtěnou premiéru prožívá a co díky této „pauze“ chystá, jsme si s ní povídali během rozhovoru.

Koronavir v letošním roce mění mnoho věcí, dokonce i tradiční pečení perníčků. Co vše je u vás letos jinak?

Jedním slovem všechno. Dělám dekorativní zdobené perníčky, a proto se na každou akci musím připravovat přibližně měsíc dopředu. Stěžejní jsou pro mě Velikonoce a Vánoce. Začátek roku bývá hektický, sotva se vzpamatuji z Vánoc, začínám připravovat Velikonoce. Letos jsem dokončila velikonoční perníčky a těšila se na kurzy, předvádění, řemeslné jarmarky. Místo toho přišel zákaz úplně všeho. Byla jsem jako ochromená, nedokázala jsem se na hotové perníčky podívat bez slz. Bylo mi tak líto, že nikomu neudělají radost, že jsem všechny rozdala po sousedech, kamarádech a podarovala všechny příbuzné. Až pak se mi ulevilo, ale protože potřebuji pořád něco dělat, vrhla jsem se alespoň na výronu kraslic – ty se do příštího roku nezkazí – a samozřejmě na roušky jako všichni.

Kdy jste se vrátila k perníčkům?

K těm jsem se mohla vrátit až v červnu. Tak dlouhou pauzu jsem za celou dobu, co je dělám, nezažila. Opatrně se začaly objevovat objednávky, hlavně svatebních perníčků díky všem odloženým svatbám. Stihla jsem pár letních a podzimních akcí a děsila se toho, co bude dál. Vánoční zásoby na výstavy, jarmarky a kurzy jsem dělat nezačala a vyplatilo se, protože nic z toho nebude. Zdobím tak pouze na objednávku.

Jindy jste pekla od rána do noci kvůli akcím, na kterých letos nebudete, co vám bude chybět?

Nepeču sice od rána do večera, ale to mi nechybí tak jako kontakt s lidmi. Nejhezčí na mé práci je totiž předvádění zdobení perníčků a kurzy, kde si s lidmi povídám, radím jim, jak na pečení i na zdobení, a samozřejmě také poslouchám chválu a vnímám tu pozitivní energii, kterou perníčky šíří. Nesetkala jsem se nikdy s negativní reakcí, perníčky přitahují milé a hodné lidi. To je nejvíc. Perníčky neberu jako práci, ale jako ten nejkrásnější koníček.

Když máte nyní více času, nechystáte nějaké velké perníkové dílo, jako je například Strážovský betlém?

O moc víc času kvůli opatřením nemám. Trávím ho u plotny a nad učivem základní školy, kam opět „nechodí“ má dcera. K perníčkům sedám až večer a v noci. Kromě Strážovského betlému před čtyřmi roky jsem ještě loni upekla a sestavila 3D model hotelu Horizont na Špičáku, ale letos se na perníkové veledílo nechystám a ani se na něj moc necítím.

Ale přece jen pro své fanoušky něco chystáte…

Jednu novinku mám. Už na jaře jsem začala psát knihu, kterou dva roky slibuji vydat, protože můj časopis Perníčky na celý rok je vyprodaný a pořád mám spoustu žádostí o dotisk. Navázala jsem již spolupráci s výbornou fotografkou, tak snad se v příštím roce zadaří.