„Přijali jsme oznámení, že v Částkově ulici leží na zemi muž, pravděpodobně pod vlivem návykových látek, který křičí na lidi a chová se divně. Po příjezdu na místo však už na ulici nebyl. Při prohledávání okolí nás oslovil otec mladíka s tím, že syn už je doma a zda bychom mu nešli pomoct,“ vypráví osmadvacetiletý Luboš Čapek, který u plzeňské Městské policie slouží pět let.

Už při vstupu do domu byl podle něj slyšet křik. „Mladík na první pohled vypadal, že je pod vlivem návykových látek. Začal před námi utíkat. Následovali jsme jeho otce do bytu ve čtvrtém patře, kde již jeho syn seděl v otevřeném okně a křičel, že jestli uděláme ještě jeden krok, z okna vyskočí,“ popisuje dále Čapek.

Otci mladíka se naštěstí podařilo upoutat synovu pozornost.

„Nechtěli jsme muže vyprovokovat k tomu, aby měl nějaký důvod skočit. Takže jsme dělali, že z bytu odcházíme a situace se na chvíli uklidnila. Mladíkovu otci, který seděl stranou, jsme řekli, že by bylo dobré, kdyby se syna pokusil nějak zabavit a až to bude vhodné, že ho zkusíme zachytit. Otec po chvíli chytil svého syna za ruku a začal s ním rozmlouvat. Chtěli se navzájem naposledy obejmout a rozloučit. Mladík se v tu chvíli pohnul blíže ke svému otci a tím pádem i k nám. V tom momentě se nám ho podařilo zachytit a dostat zpátky na zem,“ vysvětluje strážník Luboš Martínek.

Mladík následně vypověděl, že požil léky proti úzkosti, které zapil větším množstvím alkoholu. „Vzhledem k tomu, že muž jevil silné známky intoxikace, byla na místo přivolána Záchranná zdravotnická služba, která si muže převzala k dalšímu ošetření a převozu do nemocničního zařízení,“ říká dále čtyřiatřicetiletý Martínek.

U plzeňských strážníků je zaměstnán teprve dva roky. „Byla to moje taková první větší zkušenost se zachraňováním lidského života. Všechno se to odehrálo velmi rychle. Nejtěžším okamžikem bylo samozřejmě dostat mladíka z okna zpět dovnitř, což se nám naštěstí podařilo asi po pěti minutách, co jsme přišli do bytu,“ uzavírá Martínek.