„Takže se tam momentálně hlavně zabydluji. Každopádně, minimálně jeden až dva pracovní dny trávím v terénu na různých místech Tachovska, kde se teď zabývám hlavně monitoringem některých vzácnějších druhů, jako jsou skorci, šplhavci, jeřábi, husy, některé sovy. Víkendy občas vyplňujeme s tatínkem, kterého jsem k tomuto koníčku také přivedl, chytáním ptáků pro kroužkování,“ říká ornitolog a dodává, že v první řadě má velice oblíbené skorce, ale třeba i datly.

Jaké zajímavé druhy můžeme nyní u řek, potoků v lesích a na polích vidět?

Počátek března se nese ve znamení příletu prvních navrátilců. Na Tachovsku už nyní máme skřivany polní, čejky, špačky, jeřáby popelavé, husy velké, některé druhy kachen (čírka, kopřivka), a třeba i první čápy bílé, o kterých nedávno informoval Deník. Zároveň se můžeme setkat ještě s druhy severskými, které u nás tráví zimu - káně rousná, moták pilich, některé kachny nebo třeba pěnkava jikavec. Březen je také obdobím, kdy jsou některé druhy nejaktivnější hlasově. To se týká šplhavců, sov, ale i některých pěvců, například skorce vodního.

S jakými opeřenci se setkáváte při kroužkování?

Ptáky kroužkujeme celý rok a během něho se mění víceméně jen skladba druhů a nejčastější místa. Na jaře kroužkuji mláďata skorců, počátkem léta třeba mláďata motáků pochopů, v létě přichází počátek odletu ptáků do zimovišť, jako jsou rákosníci, počátek podzimu u mě patří malým druhům lesních sov, sýc, kulíšek. Během podzimu pak začínáme s odchyty skorců na nocovištích, které provádíme celou zimu, kromě nich mě baví také zimní odchyty na krmítkách, například sýkory. Samozřejmě, naskytne-li se příležitost, rád chytám i méně obvyklé druhy, kdy se snažím vymýšlet způsoby, jak maximalizovat úspěšnost při jejich odchytu, aby bylo možné se jim třeba v budoucnu věnovat intenzivněji. To je případ datla.

Jak se kroužkuje například takový datel?

Datel byl odchycen do nárazové sítě. Přilákán přehrávkou jeho hlasu a dostal předepsaný ocelový kroužek. Ptáci se silným zobákem, kam patří právě datlové, dravci, nebo třeba dlask tlustozobý, dostávají kroužky ocelové, které jejich zobákům odolají. To se týká i druhů, které žijí ve vodě či v kamenitém prostředí, kde se kroužky opotřebovávají rychleji, jako jsou kachny, lysky, labutě, rackové a bahňáci.

Daří se u nás datlům?

Každopádně, datlům černým, a šplhavcům obecně, se momentálně velmi dobře daří. Kůrovcová kalamita v lesích jim dává bohatou potravní nabídku. Snaží se lesníkům pomáhat ze všech sil, bohužel ti se jim občas "odvděčují" aplikací insekticidů, které jim, a nejen jim, opravdu neprospívají. Přibývají i některé vzácnější druhy šplhavců, jako strakapoud malý a prostřední, datlík tříprstý, a objevují se i na místech, odkud jsme je dříve neznali. S datlem černým se můžeme snadno setkat ve všech větších lesích Tachovska, včetně těch, které obklopují samotný Tachov.

Martin Liška při odchytu a kroužkování samečka datla černého.Kroužkování samečka datla černého.Zdroj: Foto poskytl Martin Liška

Bylo sice kratší ale přesto velice mrazivé období, mělo nějaký vliv na ptačí populaci?

Těžko soudit bez velmi přesných a celoplošných dat, uvidíme, jak dopadnou sčítání v hnízdní sezóně. Jsou nicméně druhy, které jsou velkými ztrátami v tužších zimách notoricky známé. Například ledňáček říční, u kterého už mé předběžné výsledky ukazují na poměrně výrazný úbytek, způsobený zámrzem řek. Čtenáři se ovšem o létající drahokam našich řek nemusejí bát, ledňáčci jsou rovněž známi velkou plodností, takže uvolněná teritoria bohatá na potravu umožní rychlý návrat populace do původního stavu.

Jaké méně časté druhy jste od nového roku viděl? Máme tu na západě Čech nějaké vzácnosti?

Kromě toho, že jsem velmi spokojený se stavy některých druhů šplhavců, jeřábů či hus velkých, podařilo se mi v minulém týdnu pozorovat vysoké počty orlů mořských, pozoroval jsem také některé vodní ptáky při zimování na řekách, jako je morčák velký či potápka malá. Zajímavé pozorování mám i od jiných živočichů. V posledním měsíci se mi podařilo na Tachovsku například pozorovat vydru říční a nalézt stopy rysa ostrovida.

Jak se vás osobně i profesně dotýkají současná omezení a vládní nařízení?

Vzhledem k tomu, že se ze mne stal zaměstnanec, pro kterého je čas strávený v přírodě s ptáky a jinými živočichy pracovní náplní, není to v tomto ohledu až tak složité. Daleko větší vliv mají opatření na osobní život a volný čas, nejen můj, ale asi nás všech. Věřte, že se nemohu dočkat očkování, které je pro nás všechny jedinou cestou z toho všeho.

Máte nějakou radu, jak se chovat v přírodě, abychom nerušili brzy už hnízdící ptactvo?

Využiji této příležitosti, a upozorním na jeden fenomén, se kterým se v poslední době poměrně často setkávám. Jde o takzvané hledače pokladů, kteří brázdí pole, louky a břehy upuštěných rybníků s detektorem a lopatou v ruce. Jejich koníček je nesporně zajímavý a moc jim jej přeji, chtěl bych na ně ale apelovat, aby si uvědomili, že na místech, kde jej provozují, žijí jejich živočišní obyvatelé. Na březích rybníků jsou to třeba kulíci říční či čejky. Tyto druhy hnízdí na zemi a jejich vejce i mláďata mají velice dobré maskování - při neopatrnosti jim hrozí zašlápnutí.

Proto bych hledače pokladů poprosil, aby břehy upuštěných rybníků v hnízdním období od března do konce července vynechali pokud možno úplně (kvůli vzácným kulíkům) a na polích či loukách se dívali občas nejen pod nohy - vyděšená samice čejky se nedá přehlédnout (obletuje člověka s hlasitým a smutným voláním), a aby byli pozorní při našlapování. Populace čejek v některých regionech, Tachovsko nevyjímaje, klesla na desetinu až pětinu původního stavu (hlavně kvůli změnám v zemědělství), a každé vyvedené mládě má cenu zlata; u kulíků je to velmi podobné.