Obojí podávají překvapeným manželům Brandovým, kteří pionýrské Tuláky už dlouhá léta vedou. Je to totiž jen pár dní od třicátého výročí dne, kdy si Vladimíra ´Aviča´ Brandová a Václav ´Willy´ Brand řekli své ano. Jejich přátelé se proto rozhodli, že je na čase manželský slib zopakovat. A kde jinde a kdy jindy, než mezi dětmi na tábořišti v Pajedlích, kam už několik let společně jezdí tábořit.

Aviča, která na táboře vaří, se zkrášlí dětskými svatebními šperky, hlavní vedoucí Willy si na hlavu posadí cylindr a ruku v ruce se vydávají na vzpomínkovou trasu. „Ke každému roku, který spolu strávili, jsme jim napsali poznámku, vzpomínku nebo událost, která se k jejich životu váže," popisuje dcera Majda Zemanová, která tajnou akci vymyslela spolu s kamarádkou Renatou Holou. Kromě dat narození jejich dětí a vnoučka se tam například objevily odkazy na témata celotáborových her, na historky nebo společné dovolené.
Během toho, co jsou pryč, se v táboře dějí věci – prostor kolem ohniště chlapci promění v obřadní síň a dívky mají za úkol připravit svatební květiny a hostinu. Všechno klapne, jak má, a když se Willy s Avičou vrací, stojí už děti nastoupené a zpívají tuláckou hymnu. Staro(novo)manželé už dojetí ani neskrývají.

„Ano!" ozve se dvakrát za sebou rozhodným hlasem, pak si pár vymění prstýnky i polibek a je to. Brandovi jsou manželé. Už podruhé. V dobrém i zlém, zkrátka napořád.

Letos pionýři z Klatov zažívají dobrodružství s Machem, Šebestovou a utrženým sluchátkem. Není tedy divu, že právě tihle dva večerníčkovští školáci ze 3. B jdou na tulácké svatbě za svědky. Oddává je táborový ředitel školy.

„Tolik svatebčanů jsme na naší svatbě tehdy neměli," usmívá se přes slzy dojetí Aviča, když jí postupně gratuluje celé osazenstvo tábora.