„Pokud chceme, aby to rychle skončilo, musíme naočkovat velkou část populace v co nejkratším čase,“ upozorňuje lékařka.

Proč by se měli lidé nechat naočkovat?

Očkování je totiž nejlepší prevence před infekční nemocí, s čímž máme dlouhodobé zkušenosti. Z historie víme, že některých infekčních nemocí, které dříve zabíjely, jsme se díky očkování zbavili. Příkladem mohou být pravé neštovice. Tato infekce byla zcela vymýcena a už se nikde na světě nevyskytuje. Podle mého názoru je tedy očkování jediná cesta, jak se v současné době vrátit do normálního života. Všichni si musíme uvědomit, že onemocnění covid-19 je velice nebezpečná infekce. Přenosu se nedá zcela zabránit ani pečlivým dodržováním doporučených opatření. Za další je to nemoc, proti které nemáme účinný lék. Koronavirus je smrtící vir a někteří lidé, i přes naši veškerou snahu, umírají. Pokud chceme, aby to rychle skončilo, musíme naočkovat velkou část populace v co nejkratším čase.

Kdy si myslíte, že je nejlepší čas na očkování?

Co nejdříve, jakmile bude dostupná vakcína. V žádném případě neváhat a pro dávku si jít. Když nyní pozorujeme velký nárůst nemocných, je každý den ztrátou.

Pokud budou ve chvíli očkování lidé pozitivní, nemusejí se obávat, že jim vakcína ublíží?

Když je někdo pozitivní, neví o tom (nemá příznaky) a nechá se naočkovat, očkování mu určitě neublíží. Bude normálně fungovat. Nebude mít větší nežádoucí účinky a nemusí mít strach, že by onemocněl, to po očkování není možné. Z tohoto pohledu si myslím, že je to bezpečné.

Jinak covid pozitivní lidé by se měli očkovat až za 3 měsíce po prodělaném onemocnění. Dále bychom neměli očkovat pacienty při akutním infektu.

Zaznamenali jste po očkování nějaké vážné alergické reakce?

Vážné alergické reakce tzv. anafylaxe jsme naštěstí nezaznamenali, jsou velmi vzácné. Alergická reakce ale vzniknout může, stejně jako po každém očkování, proto je důležité pacienta po očkování ohlídat. Nikdy nemůžeme dopředu říci, že to bude bez jakékoliv reakce. U vakcíny Comirnaty (Pfizer/BioNTech) jsme zaznamenali pouze lehčí, maximálně středně těžké reakce. Nejčastější byla bolest končetiny v místě vpichu, což samo odezní. Dále se po očkování vyskytovaly chřipkové příznaky, zvýšená únava, teplota, bolesti kloubů, svalů, zduření uzlin, ale i tyto potíže maximálně do dvou dnů odezněly. Problémy měly spíše mladší ročníky, častěji po 2. dávce, ale nemusí to být pravidlem.

Praktičtí lékaři by měli začít očkovat látkou od AstryZenecy. V zahraničních médiích se však objevily informace, že není moc účinná u starších lidí a ti ji začali odmítat. Jsou tedy tyto vakcíny účinné a bezpečné?

Samozřejmě, že jsou. Jsou schválené a pravidla jsou jasně daná. AstraZeneca je velice kvalitní a její výhodou je skladování v nenáročných podmínkách. Od vakcín Pfizer a Moderna se liší mechanismem účinku. Rozhodně si nemyslím, že do České republiky by se dostal lék nebo vakcína, která by měla lidem ublížit. Důležité je, aby teď lidé neřešili, kterou vakcínu si vyberou. Nutné je se nechat naočkovat a chránit tak své zdraví a zdraví svých nejbližších.

Budou se jednotlivé vakcíny v budoucnu ještě zkoumat?

Určitě se budou vakcíny dále sledovat, hlavně jejich účinnost a nežádoucí účinky. Také se bude řešit doba přeočkování, tzn. podání další dávky vakcíny, bude-li potřeba. A samozřejmě se budou porovnávat. Bude se zjišťovat, která vakcína je např. vhodější pro starší občany, která pro osoby s poruchou imunity atd a potřebujeme i vakcínu pro děti. Máme před sebou ještě hodně práce. Znovu však upozorňuji, že v současné situaci nemají lidé váhat a jakmile budou mít možnost, mají se nechat naočkovat. Je třeba také říci, že žádné očkování není stoprocentní. Tady je ale důležité, že vakcína průběh covidu určitě zmírní a může zachránit život. Také věříme, že díky proočkovanosti větší části populace nás bude chránit i kolektivní imunita.

Co si myslíte o ruské vakcíně Sputnik V?

Nemyslím si, že by to byla špatná vakcína. Působí na podobném principu jako AstraZeneca. Abychom ji mohli používat, musí být ale samozřejmě oficiálně schválená. V situaci, kdy je však vakcíny nedostatek a víme, že Sputnik funguje i jinde ve světě, bych se ho nebála.

V poslední době se často hovoří o léčbě covidu pomocí ivermektinu. Myslíte si, že je tento lék účinný?

Ivermektin je antiparazitikum a s léčbou covidu bych v jeho případě byla spíše opatrná. Pokud bych ale viděla spolehlivé studie, které jeho účinnost dokazují, určitě bych jej použila. Stále je to lék k jiným účelům a nemyslím si, že by pomohl, nebo ovlivnil průběh covidu.

Pomohla pacientům s těžkým průběhem plazma od vyléčených?

Jejich stav se významně nezlepšil. Možná by byla účinnější, pokud by se použila hned na začátku. To je ale také komplikované, protože pacienti se zpočátku léčí doma a vážné potíže se rozvinou až za několik dní.

Je pravdou, že těžký průběh mají stále častěji i mladší lidé?

Situace se od podzimu razantně zhoršila. Dříve jsme léčili těžce nemocné pacienty ve věku kolem 80 let. Nyní jsme měli ve Fakultní nemocnici i 27letého chlapce připojeného na umělé plicní ventilaci. Ve špatném stavu jsou teď často třeba i třicátníci či čtyřicátníci, tedy lidé v produktivním věku. I z tohoto důvodu jsem si říkala, že by možná chtělo strategii očkování lehce poupravit a začít očkovat i mladší ročníky. Bohužel všechno závisí na počtu dodaných vakcín, kterých je momentálně nedostatek.

Proč podle vás přibývá těžce nemocných mladých lidí?

Jde především o to, za jakých okolností se daný člověk nakazí a v jaké je momentálně kondici. Roli hraje určitě virová nálož, tzn. množství viru, které se do těla dostane a vyvolá onemocnění. Pokud někdo někde popíjí, je oslabený alkoholem, nebo má zvýšenou psychickou či fyzickou zátěž a nakazí se, tak ten průběh může mít horší. Velkou roli hrají taktéž přidružené choroby. A také genetika a životní styl. Jedna z nejvíce ohrožených skupin jsou dle naší zkušenosti obézní lidé, kteří se špatně hýbou a mívají větší plicní postižení.

Zanechává covid následky na plicích?

Některé nálezy jsou opravdu vážné a z pacientů se mohou stát do budoucna invalidé. Na plicích mohou vzniknout díky zánětu fibrotické změny, přičemž plíce přestává být vzdušná a lidé nemohou dýchat. Pacientům po prodělaném covidu doporučujeme funkční vyšetření plic, budou se jim zřejmě dělat i kontrolní grafická vyšetření ( CT nebo RTG plic). Bohužel si myslím, že ten, kdo měl velký plicní nález, už nikdy úplně zdravý nebude. Nejlepší je proto nechat se naočkovat a neonemocnět. Nikdo zatím neví, co všechno koronavirus s lidským tělem udělá.