Všechno zlé je pro něco dobré, říká staré české přísloví. Potvrdilo se to i v případě hudebníka Jana Kučery, který sice kvůli koronavirovým zákazům nemohl koncertovat, ale díky volnému času mohl dokončit symfonii věnovanou své milované Šumavě.

Kučera je klatovský rodák a do svých 12 let vyrůstal v Železné Rudě. Celý jeho rod pochází ze Šumavy – z otcovy strany ze Sušice a okolí včetně jeho slavného předka, prastrýce, kapelníka a skladatele Karla Polaty, z matčiny strany z Klatovska. V roce 1989 se rodina přestěhovala do Prahy, kde Kučera vystudoval dirigentský a skladatelský obor na Pražské konzervatoři a Hudební akademii múzických umění. Jako dirigent dnes spolupracuje s řadou českých orchestrů, především se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu či s pražským Národním divadlem a pátým rokem působí jako šéfdirigent u Karlovarského symfonického orchestru. Coby skladatel spolupracuje i s Českou filharmonií a v současné době se například uvádějí dva jeho balety – Tři mušketýři v Národním divadle v Lotyšské Rize a Zkrocení zlé ženy v DJKT Plzeň. Na Šumavu ale nezapomněl.

Květen 1945 v Klatovech.
FOTO: Osvobození Klatov vyjde knižně, fotky tam můžete mít i vy

„Své osobní hudební vyznání tomuto kraji jsem zamýšlel už dlouho a pomalu shromažďoval témata, včetně těch mimohudebních. S přestávkami jsem na symfonii pracoval tři roky a teď se mi kvůli mnoha zrušeným koncertům naskytla možnost ji dokončit. Chtěl jsem, aby Šumavská symfonie nesla nějaký příběh, aby to nebyla jen hudba pro hudbu, proto má každá věta podtitul a volně se k té inspiraci váže. Překvapilo mě, že ačkoli existuje několik hudebních děl odkazujících k Šumavě, symfonie s tímto titulem doposud napsána nebyla. Z mé strany je to srdeční záležitost, hluboce osobní, přece jen ty nejintenzivnější vjemy na celý život získáváme právě v dětství,“ svěřil se Kučera Deníku. Doplnil, že jednotlivé věty symfonie nesou názvy Šumava umírající a romantická – volně podle Josefa Váchala, Okupace – Železná opona, Zmizelá Šumava a Šumava objímající – volně podle Karla Polaty.

Každá kompozice velké symfonické partitury vyžaduje podle Kučery hodně času a pečlivosti. „Lidé mají občas o skladatelích takovou romantickou představu, že je políbí múza a jde to samo. Je to představa hezká, ale bez cíleného řemesla to nejde. Je to zkrátka potřeba poctivě ‚vysedět‘. Symfonických děl mám už poměrně hodně včetně symfonických básní, klavírního koncertu a podobně, ale forma symfonie je něco velmi specifického. Na co se podle mého názoru vyplácí počkat, až když má skladatel za sebou dost zkušeností. Proto je to má první symfonie,“ řekl Kučera. Místo premiéry podle něj až tak důležité není, je však nutné mít k dispozici vynikající velký symfonický orchestr. „Mám ale takové neskromné přání – provést svoji Šumavskou symfonii na sérii koncertů v různých městech – Klatovy, Sušice, Železná Ruda, Kašperské Hory, tam všude by jí provedení moc slušelo, protože hlavně tam patří,“ uzavřel klatovský rodák.

Vojáci při údržbě Pandurů.
FOTO: Klatovští vojáci pomáhají s údržbou Pandurů