Zhruba před pěti sty lety začalo osídlování Kladské. Tehdy bylo zapotřebí dostatek vody pro důlní díla v Horním Slavkově a tak došlo na vybudování kanálu, dnes známého jako Dlouhá stoka, a také rybníka západně od Pramenů, který byl vodním rezervoárem. Říkalo se mu po zakladateli Pluhovský, pak Černý pro svojí výraznou barvu, někdy Královský a dnes je přejmenován na Kladský rybník.

Časem přibyla hájenka a také parní pila, kde katr nepoháněla voda z náhonu, ale parní stroj. Roku 1875 byla Kladská, ležící v nadmořské výšce přes osm set metrů, založena jako lovecká osada. Dodnes jí vévodí lovecký zámeček.

Zdroj: Youtube

V okolí Kladské je řada vrchovišť, tisíciletých rašelinišť, vzniklých zarůstáním po ústupu ledovců. Tato velice cenná místa jsou chráněná jako Národní přírodní rezervace, kterou tvoří pět vrchovišť s názvy Paterák, Lysina, Malé rašeliniště, Husí les a Tajga. Tvoří je převážně zachovalé jehličnaté lesy s borovicí blatkou a rašelinné podmáčené smrčiny. Sem veřejnost nesmí, přesto se s přírodními fenomény i historií osady můžete seznámit na naučné stezce s dvanácti informačními tabulemi. Dlouhá je téměř dva a půl kilometru, vede převážně po povalových chodnících a je bezbariérová.

Jistou zajímavostí je pět zdejších staveb. Všechny jsou ve švýcarsko-tyrolském stylu a původně stály v roce 1873 ve Vídni na veletrhu. Po skončení výstavy došlo na jejich rozebrání a dopravu na Kladskou. Na správné sestavení pak několik let dohlížel švýcarský stavitel.

Kladská se stala cílem osobností a státníků. Mezi nejvýznamnější patřil anglický král Eduard VII, prezidenti Tomáš Garryk Masaryk, Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, ale také arcivévoda Ferdinand d´Este či maršál Ivan Stepanovič Koněv. Ryby v rybníce chytali i kosmonauti Jurij Gagarin a později pak Vladimír Remek.

Je už to prý více než tři staletí, co zde ještě žili medvědi, poslední byl zastřelen v roce 1698. Následovali poslední rys ostrovid i vlk. Ovšem dnes jsou zdejší lesy plné jelení zvěře a prý se vrací rysi i vlci.