Výškovice jsou ale poněkud zvláštní zaniklou vsí. Po druhé světové válce došlo k jejímu vysídlení a její záchraně nepomohli ani přistěhovaní osídlenci. Ti ji museli záhy opustit, protože úřady rozhodly, že se téměř vylidněné vesnice vzdají. Mnohé vyrabované domy ale přečkaly až do sedmdesátých let minulého století a v roce 1974 Výškovice nedaleko Chodové Plané zanikly definitivně. Výškovice, o nichž existuje písemná zmínka ze 13. století, připomíná jen polorozpadlá kaple a opravený statek, který se podařilo zachránit Jaroslavu Vítkovi.

Zdroj: Youtube

V době svého největšího rozkvětu měly 33 domů, přes 180 obyvatel a profitovaly z těžby vápence a slídy v okolních lomech a dolech.

V roce 1947 zde Jiří Krejčík natáčel Ves v pohraničí. Film vznikl rok po odsunu Němců a domy ještě stály. Filmové záběry se vlastně staly mimo jiné i dokumentem poválečné podoby Výškovic. V hlavních rolích snímku o osidlování pohraničí si tehdy zahráli Jarmila Kurandová, Bohuš Záhorský, Rudolf Hrušínský či Jan Pivec.

Před pěti lety využili Výškovice krajinářští architekti. Do mezinárodní krajinářské výzvy, vyhlášené v rámci projektu Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015 se přihlásilo patnáct týmů. Chtěli navracet život do zaniklé vsi, oživit jí a přilákat i turisty. Jediné, co krajinářskou výzvu dnes připomíná je informační cedule a obří dřevěný stůl jako symbol setkávání. Není jisté, zda se u něho někdo setkává, přístupová cesta zarůstá všudypřítomným invazivním bolševníkem.

V Sedmihoří se lidé usmiřovali i tesali žulu
V Sedmihoří se lidé usmiřovali i tesali žulu

Nejstarším stromem zaniklých Výškovic je obří lípa velkolistá. Památný, asi dvě stě let starý velikán roste v bývalé školní zahradě v těsné blízkosti kaple Dobré rady Panny Marie z roku 1775.

Mezi stolem setkávání a kaplí se ční balvan, připomínající, že tudy 21. srpna 1821 projel na cestě do kláštera Teplá Johann Wolfgang von Goethe.

Ještě jednou zvláštností Výškovice disponují. Tou je blízkost bývalé štoly, kde se těžil krystalický vápenec používaný jako stavební i zdobný kámen. Štola proslula jako Jeskyně Inků. Jméno ji kdysi dali trempové od Kosího potoka. Štola má zřejmě největší dóm ze štol i jeskyň na Tachovsku a je zimovištěm vzácného netopýra černého.