Daniel a David se právě vrátili do Plané z kurzu plavání a šli si ještě omrknout, jak to vypadá na místním rybníce. Tam se vydal také žáček druhé třídy místní školy Kubík Liška. Rybník byl zamrzlý, až na místo, kde do něj vtéká potůček. A právě to se rozhodl prozkoumat zvídavý Kuba.

„Hrál si tam, najednou uklouzl a spadl do vody,“ popisovali událost oba starší kluci. „Plácal se ve vodě, volal o pomoc, tak jsme k němu oba rychle utíkali.“ Kuba směrem k nim natahoval ruce, hrabal jimi po ledu. „Daniel ho za jednu chytil, já pak za druhou a vytáhli jsme ho ven z vody,“ vzpomínal David. To už ale přiběhl další, tentokrát větší kluk, jehož totožnost se nepodařilo vypátrat. „Myslím, že je mu tak patnáct, má delší vlasy a asi chodí do školy Na Valech. Pomohl nám Kubu vytáhnout úplně z vody,“ přidal Daniel.

Oba kluci Kubíka doprovodili domů, měli strach, aby došel v pořádku. „Byla docela zima, všechno na nás cestou zmrzlo. Otevřel jeho tatínek, poděkoval nám a poslal nás rychle domů, abychom nenastydli,“ vyprávěl Daniel.

„Kluk mi o tom řekl jen tak mimochodem, když jsem se zlobila, proč je tak mokrý. Převlékl se a byl pryč,“ vzpomíná na událost maminka Daniela. Ani David nedělal z toho, co právě vykonal žádnou vědu. „Převlékl jsem se a šel jsem hrát na bubny.“

Tím pro kluky celá záležitost skončila. Ne tak pro maminku zachráněného Kubíka. Ta se před několika dny vydala do školy na náměstí, aby klukům poděkovala a předala jim alespoň nějakou sladkost. A až v této chvíli se všechno provalilo.

„Teprve maminka Kuby nám tady všechno odvyprávěla,“ řekla třídní učitelka Davida, Monika Pelánová. Zná i Daniela z vedlejší třídy, učí ho angličtinu. „Samozřejmě jsme to ve třídách řekli spolužákům obou kluků a vedení školy. Zpráva se brzy roznesla po celé budově. Jsme na ně pyšní. Čeká je ředitelská pochvala a jejich příběh jsme poslali nadaci Adra, kde bude aspirovat na Cenu Michala Velíška.“

Oba kluci jsou prý šikovní a mají spoustu zájmů. Daniel se přistěhoval teprve nedávno z Německa. Spojuje je stejná záliba – šachy. Ze šachového kroužku se znají i s Kubou.

Vědí vůbec kluci, že jsou hrdinové? „No teď, když o tom všichni mluví a všichni nám to říkají, tak už to víme,“ přiznávají. Hrdinně a chlapsky odpovídají i na další otázku, zda si uvědomili, že se mohli při záchranné akci utopit. „Umíme dobře plavat, nám by se nic nestalo.“

Čin obou kluků ocení i místní radnice. Starostka se o jejich hrdinském činu dozvěděla teprve v pondělí. „Pozveme je na jednání zastupitelstva. Poděkujeme jim a oceníme je,“ řekla starostka Plané Martina Němečková.

Nejvíce vděčná je klukům maminka Kubíka. „Neustále mi běží hlavou, co se mohlo stát – nejen Jakubovi, ale také oběma klukům. Pořád ho vidím, jak ho přivedli domů, promáčeného, zmrzlého. Měl mokrou i čepici, prý měl potopený už dokonce obličej. Dvě hodiny jsme nebyli schopni promluvit ani slovo. Sám si moc na celou událost nepamatuje,“ vyprávěla Deníku maminka.

A dodala: „Poprvé jsem ho pustila samotného s kamarádem ven a nejmíň pětkrát jsem mu opakovala, že nesmí na rybník. Věřte, že podruhé se sám ven dostane, až bude mít občanku.“