Sevřené údolí Kosího potoka před horním městečkem mělo být dokonce zatopeno vodou přehradní nádrže.

Z úmyslu ale dávno sešlo. Dnes lávku přes potok střeží místní Hejkal a svah nad minerálním pramenem Čiperka hlídají permoníci.

Krásy Hor svatého Michala

Zdroj: Youtube

Michalovy Hory mají tak bohatou historii, že v našem videovýletu se můžeme jen lehce dotknout několika krás a zajímavostí. Tou první je zmiňovaná výroba papíru. Zprvu se papír vyráběl ručně, pak pomocí strojů poháněných třemi vodními koly a nakonec také pomocí parních strojů. Vždy bylo ale zapotřebí dvou věcí, bez nichž by kvalitní papír nevznikl. Velice čisté vody a lidského umu. Než se v papírně přestalo vyrábět, hrnuly se zakázky z mnoha zemí a herbářový, filtrační i balící papír nesoucí vodoznak jelení hlavy byl uznávaný mezi odborníky.

Kostel archanděla Michaela stojí na místě původní kaple a postaven byl někdy kolem roku 1590. Zajímavostí je smutná událost, kdy po opravě a rekonstrukci věžních hodin včetně ciferníku došlo v roce 2011 ke krádeži hodinového stroje.

Na protějším kopci stojí novodobý altánek s krásnými výhledy. Vystavěn byl v roce 2013 prací místních nadšenců a ve věžičce je zvon z kamene, právě kvůli zlodějům. Návštěvníci si přesto na zvon zazvonit mohou, nad trámy je umístěn menší kovový. Altán je součástí naučné stezky po bývalých důlních dílech, kterých je v okolí vskutku hodně, vždyť jde o místo, kde se dobývaly rudy stříbra a mědi, také olovo, kobalt, nikl a řada dalších prvků.

Michalovy Hory i s budovou bývalého horního úřadu posloužily v sedmdesátých letech minulého století filmařům. Začínající režisér Jaroslav Soukup zde natočil snímek Drsná Planina, přibližující příběhy poválečného pohraničí. Hlavní role mužů střežících státní hranice si zahráli Jiří Bartoška, Ivan Vyskočil, Ladislav Potměšil nebo Jiří Lábus.

Malebné městečko v údolí Kosího potoka chráněné valem okolních lesů má mnoho pozoruhodných míst. U autobusové zastávky jakési mini muzeum se zemědělským strojem, proti proudu Kosího potoka u cesty vyvěrá lahodná železitá minerálka Čiperka. Tady opodál stávala Hanikova elektrárna, která od roku 1929 dodávala střídavý elektrický proud pro Plánsko. Vybavena byla kaplanovou turbínou a generátorem ze Škodových závodů v Plzni. Elektrárnu ovšem připomíná už jen vodní náhon a rozpadající se ruiny, naproti tomu Čiperka dává vodu pocestným ještě dnes.